Aktuality

Čína opět ukazuje, že vodík nevnímá jen jako technologii budoucnosti, ale jako strategický nástroj dneška. Nejlidnatější čínské město Chongqing oznámilo vznik nového vodíkového koridoru propojujícího několik provincií Číny, podpořeného plánovanými investicemi přesahujícími 1 miliardu USD.

Přeprava vodíku ovlivňuje jeho celkovou emisní stopu, a tak i schopnost splnit evropská kritéria RFNBO. Studie Univerzity v Bordeaux a Francouzského geologického úřadu porovnává emisní náročnost různých způsobů přepravy obnovitelného vodíku a ukazuje, že jen omezený počet scénářů splňuje přísné emisní limity, což otevírá otázky ohledně budoucí podoby vodíkové infrastruktury v Evropě.

Vodíkový sektor nejspíše čekají další změny. Nejnovější predikce konzultační společnosti Wood Mackenzie naznačují, že ambiciózní cíle v oblasti obnovitelného vodíku, zejména RFNBO, mohou být v nadcházejících letech přehodnoceny. Tyto změny se již začínají projevovat v nastavení nových pravidel prvního kola francouzských aukcí přerozdělujících dotace na vodíkové projekty, které kromě obnovitelného vodíku nově zahrnují i nízkouhlíkový vodík.

V prosinci 2025 schválil německý spolkový kabinet nové vodíkové povinnosti vyplývající ze směrnice RED. Podobně jako řada dalších států se Německo zaměřilo nejprve na sektor dopravy. Nově tak němečtí dodavatelé paliv budou muset dodávat na trh do roku 2030 přibližně 1,2 % paliv ve formě obnovitelného vodíku, čpavku, metanolu či e-paliv (RFNBO). Podle organizace eFuel Alliance navržené cíle nekorespondují s německou vodíkovou strategií cílící na výstavbu 10 GW elektrolytických kapacit do roku 2030.

ACER vydal svoji každoroční Zprávu zaměřenou na sektor obnovitelného vodíku. Dle údajů ze Zprávy se sice v roce 2024 zvýšila kapacita instalovaných elektrolyzérů o 51 %, avšak pokrok je stále příliš pomalý pro dosažení cíle elektrolytické kapacity 40 GW do roku 2030. 

V listopadu letošního roku byla přijata konečná podoba metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů při klasifikaci vodíku jako nízkouhlíkový. Nařízení Komise v přenesené pravomoci sice neukládá žádné nové cíle, ale poskytuje větší regulační jistoty.

Ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 proběhla v Belému konference United Nations Climate Change Conference (dále jen COP30). Tato konference se koná každoročně pod hlavičkou Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímž cílem je spojovat své signatáře v boji proti klimatickým změnám. Letošní ročník hostila Brazílie a o vodíkové diskuze nebyla nouze.

S cílem urychlit vznik trhu s nízkoemisním vodíkem zavedla Evropská unie tzv. vodíkový mechanismus, jehož úkolem je propojit stranu poptávky a nabídky vodíkového průmyslu a umožnit jim snazší přístup k financování projektů. 12. listopadu 2025 byla spuštěna fáze podávání nabídek výrobci, která bude ukončena 2. ledna 2026.

Vodíkový vývoj v Německu v poslední době prochází poměrně turbulentním obdobím a ukazuje se, že i takto významný hráč v evropské obnovitelné energetice může mít problémy s příliš ambiciózními vodíkovými cíli. Zjištění federálního auditu ukazují na to, že dotace vodíkového průmyslu jsou dlouhodobě neudržitelné a nepřinášejí očekávané výsledky.

Ministerstvo dopravy plánuje již v listopadu 2025 vypsat novou výzvu na podporu plnicích stanic na území České republiky. Výzva bude otevřena do března 2026 a celkem v ní bude k dispozici 300 milionů korun. Podpoří výstavbu plnicích stanic v městských uzlech, mezi které se řadí všechna krajská města. Na každou plnicí stanici bude moct žadatel získat podporu až 50 milionů korun a dotaci do výše 85 % způsobilých výdajů. Jaká ale může být v současnosti motivace pro budování plnicích stanic, a na jaké podmínky výzvy si dát pozor, či je správně interpretovat?