Aktuality

Evropská komise spustila 11. března 2025 veřejnou konzultaci ke svému novému rámci pro veřejnou podporu s názvem Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF). Nový evropský rámec podpory naváže na dosavadní dočasný krizový rámec, který platil od doby invaze ruských vojsk na území Ukrajiny. CISAF umožňuje podpořit jak výrobu obnovitelného vodíku, tak dekarbonizaci průmyslových procesů za využití i nízkouhlíkového vodíku a v neposlední řadě i podporu výrobních kapacit čistých technologií a navazujících komponent, tedy i například elektrolyzérů. Bude na každém členském státu, zda tento rámec využije. 

Evropská komise vydala 7. března 2025 zprávu s prvními informacemi k druhé aukci, které se uskutečnila mezi 10. prosincem 2024 a 20. únorem 2025. Aukce podle Komise přilákala 61 nabídek z celkem 11 států EEA (Evropský hospodářský prostor), což je přibližně polovina oproti prvnímu kolu z roku 2023. Podpora všech projektů by si vyžádala přibližně 4,8 miliardy a vedla by k instalaci 6,3 GW kapacit elektrolyzérů. Ročně by takto velká kapacita byla schopná pokrýt asi 7 % ambicí ze strategie REPowerEU k roku 2030, stojí v tiskové zprávě. Alokace nicméně činí jen 1 miliardu € pro obecné projekty elektrolýzy a 200 milionů € pro projekty dodávající vodík pro účely námořní dopravy. 

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na dekarbonizaci průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti a odolnosti. Cílem je dekarbonizace a modernizace evropského průmyslu, podpora Clean Tech sektoru a zajištění konkurenceschopnosti na globálním trhu. Prioritou bude také cirkularita. V návaznosti na již zveřejněné sdělení “Kompas pro konkurenceschopnost” mají jednotlivá generální ředitelství Komise snižovat administrativní zátěž a byrokracii, zjednodušovat procesy a zrychlit povolování. Pojďme se společně podívat na ty nejdůležitější body z pohledu vodíkového sektoru. 

Před přibližně čtrnácti měsíci byla na unijní úrovni publikována revidovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Směrnice RED zavazuje členské státy k snižování emisí skleníkových plynů a navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v sektorech dopravy a průmyslu. Protože se jedná o směrnici, musí být transponována do právních řádů členských států. Směrnice nicméně poskytuje flexibilitu, a tak se jednotlivé transpozice liší. Jak je to s transpozicí v ČR? 

Vodík v blízké budoucnosti nahradí část zemního plynu v průmyslu a energetice. Význam nalezne i v nákladní dopravě, v letectví ve formě kapalných e-paliv, ale i v námořní přepravě ve formě metanolu či čpavku. V současnosti se většina vodíku na světě vyrábí ze zemního plynu, a to metodou parního reformingu. V České republice se pak vodík vyrábí především z ropných zbytků, vzniklých při zpracování konvenčních paliv.  

Dánská vláda ohlásila 31. ledna 2025 nové způsoby, jak podpoří offshorové větrné elektrárny a vodíkový trh ve své zemi. Podpora by měla nabrat podobu státních dotací, které se zaměří na výstavbu 2-3 GW offshorových větrných elektráren a výstavbu části vodíkových plynovodů propojující Dánsko s Německem, a to už v roce 2030. I tato infrastruktura bude podpořena státem. 

15. ledna 2025 vypsal společný podnik mezi veřejnou a soukromou sférou (Evropskou komisí, Hydrogen Europe a Hydrogen Europe Research) – Clean Hydrogen Partnership (CHP), nové výzvy na podporu výzkumu a vývoje v oblasti vodíkových technologií. Cílem výzev je podpora škálování technologií výroby, skladování, distribuce a přepravy obnovitelného vodíku. CHP podpoří i výzkum v oblasti výroby tepla a energie, vodíkových údolí a dalších průřezových témat, které se nevešly pod výše jmenované. 

3. ledna 2025 vydalo Ministerstvo financí Spojených států amerických a Správa tuzemských příjmů přes rok očekávaná pravidla pro výrobu čistého vodíku. Pravidla jsou součástí, Bidenovou administrativou předloženého, zákona Inflation reduction act (IRA), který byl přijat již v srpnu 2022, a to v rámci sekce 45V Clean Hydrogen Production Tax Credit (sekce jsou v americké legislativě podobné jako články či konkrétní odstavce v unijních směrnicích a nařízeních). Finanční podpora čistému vodíku je v zákoně IRA odstupňována až do výše 3 dolarů za 1 kg vodíku, který si mohou výrobci odepsat z daní, a to na dobu až 10 let od spuštění výroby v případě, že stihnou projekt spustit do konce roku 2032. Výrobny mohou o dotaci žádat, pokud u nich začala výstavba až po 29. lednu 2023. 

Polsko je třetím největším spotřebitelem vodíku v EU a vodíkové agendě se věnuje velmi intenzivně. V rámci EU patří k zemím, které mají dostatek OZE a mají tak dobré předpoklady vyrábět obnovitelný vodík. Současně patří i k zemím, které díky své geografické poloze budou hrát důležitou roli při transevropské přepravě vodíku. Polsko je geografickou spojnicí mezi severskými a baltskými státy s dostatečnými kapacitami OZE a velkými plány na výrobu obnovitelného vodíku, a střední Evropou včetně Německa, kde domácí výroba nebude schopna pokrýt poptávku. 19. prosince 2024 společnost GAZ-SYSTEM zveřejnila výsledky průzkumu vodíkových plánů relevantních polských stakeholderů. Průzkum si zadala polská vláda. Podívejte se jaké jsou výsledek tohoto průzkumu. 

Státní fond životního prostředí publikoval v pátek 20. prosince 2024 první výzvu z programu GREENGAS, která se zaměřuje výhradně na výrobu obnovitelného vodíku. V minulosti již bylo možné v rámci různých výzev RES+ výrobu obnovitelného vodíku podpořit, nicméně podpora byla navázána na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Výzva GREENGAS podpoří výrobu výhradně obnovitelného vodíku elektrolýzou vody celkem 3 miliardami korun s 1 miliardou přednostně alokovanou pro strukturálně zasažené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský). Jedná se o nárokovou investiční dotaci na 45 % způsobilých investičních výdajů s limitem 30 milionů € na jeden projekt a podnik. Malé podniky mohou  získat až o 20 % více a střední o 10 %. Ve výzvě uspěje každý, kdo se přihlásí včas a splní všechny formální kritéria. Na přípravě výzvy se podílela i naše platforma.