Nová Evropská komise začala oficiálně úřadovat od 1. 12. 2024. Čeká jí pět let vlády až k roku 2029. Z dosavadních informací vyplývá, že Komise naváže na uplynulých pět let své práce, tuto domněnku potvrzuje pokračování staronové předsedkyně Ursuly von der Leyen. Z diskusí na unijní úrovni nicméně vyplývá, že následujících pět let bude Komise více zaměřena na řešení upadající konkurenceschopnosti starého kontinentu než jen na rozvoj zelených technologií a ambiciózních cílů klimatické politiky. Jakým směrem konkrétněji se bude nová Komise ubírat nastiňují tzv. ‚‚Political Guidelines‘‘, které šéfka Komise vydala již v červenci 2024. Jaké je postavení vodíku v unijních politikách a můžeme očekávat nějaké významné změny ve vodíkové regulaci v příštích letech? Jaké priority si Komise vytyčila v rámci svého mandátu z pohledu zelených technologií?
Nejprve pár informací k obecným politickým prioritám, kterými se bude nová Komise řídit:
- Komise se zaměří na zvyšování konkurenceschopnosti evropských firem pomocí dobudování vnitřního trhu, snižování administrativních překážek, rychlejšího povolování a méně byrokratického reportování. Komise navrhuje například vytvoření nového právního režimu pro inovativní firmy, který by byl platný v celé Evropské unii a zajistil přístup k harmonizovaným pravidlům v určitých oblastech.
- Dohoda pro čistý průmysl (‚‚Clean Industrial Deal‘‘) má za cíl vytvořit prostředí pro zjednodušování procedur (stavebních a dalších), tvorbu nových pracovních míst a realizaci investic do energeticky náročných sektorů a čistých technologií. Mezi konkrétní příklady lze zařadit regulace, které budou požadovat po určitých sektorech povinně využívat zelené produkty či reformu zadávání veřejných zakázek tak, aby favorizovala zelené materiály či technologie a produkty z Evropy. V tomto případě je konkrétně zmíněna podpora obnovitelných a nízkouhlíkových technologií či výstavba vodíkové přepravní infrastruktury.
- Klimatické cíle by mohly být za této Komise více otevřeny i nízkouhlíkovým technologiím za podpory principu technologické neutrality. Konkrétně Ursula von der Leyen zmiňuje podporu e-paliv (RFNBO) či jiných technologií, které dopomohou Unii dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V tomto směru předpokládá možné revizi regulace.
- Nová Komise bude pokračovat v zavádění cirkulární ekonomiky, například prostřednictvím zjednodušení technické regulace REACH či vyjasnění otázky ohledně chemikálií PFAS (ty se mimo jiné používají i ve vodíkových technologiích, například elektrolyzérech či palivových článcích a v současnosti k nim neexistuje k životnímu prostředí šetrnější alternativa).
- V oblasti výzkumu a vývoje plánuje Komise pokračovat v podpoře Univerzitních aliancí (mezi které spadají například Aliance 4EU+, jejíž součástí je i Univerzita Karlova) a podporu nových společných podniků mezi privátním a veřejným sektorem
- Pro investice a dotační schémata plánuje šéfka Komise zavést od roku 2028, tedy nového programovacího období na dobu 7 let, nový, evropský, přímo řízený fond ‚‚European Competitiveness Fund‘‘, který by měl být konsolidovaným fondem pro většinu evropských programů s jednotnými pravidly, mezi které se řadí například iniciativy v rámci Horizon Europe, Innovation Fund či Invest EU.
Jaké jsou pozice jednotlivých relevantních komisařů k vodíku?
Schvalování eurokomisařů probíhá standardně tzv. grilováním ze strany Evropského parlamentu. To napovídá, jaké názory a politiky budou noví komisaři prosazovat. Ti by se v principu také měli řídit tzv. ‚‚Mission Letter‘‘, které jim předkládá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. V rámci nové Komise mámě nově 4 hlavní komisaře, kteří by se měli věnovat klimatické politice a jejich agendy se do jisté míry překrývají. Pojďme se na ně společně podívat.
Dan Jørgensen (Dánsko) – DG ENER
Komisař je vodíku nakloněn, nicméně v rámci vlastního slyšení nepředstavil žádné konkrétní kroky, jak v této oblasti postupovat. Podpora DG ENER by měla být v příštích letech zaměřena na P2X řešení, budování vodíkové přepravní infrastruktury a potenciální zavedení vodíku do dobrovolného koordinačního mechanismu společného nákupu energií (‚‚AggregateEU‘‘). Komisař by se měl v tomto období zaměřit především na strategii elektrifikace Evropské unie a na Dohodu pro čistý průmysl. Jørgensen by měl mít na starosti delegovaný akt k nízkouhlíkovému vodíku či obnovitelnému vodíku.
Wopke Hoekstra (Nizozemsko) – DG CLIMA/TAXUD
Komisařova hlavní činnost se překrývá s komisařem za DG ENER, konkrétně by se měl zaměřit na klimatickou diplomacii a otázku zdanění. Komisař by měl pracovat s DG ENER na podpoře nízkouhlíkové infrastruktury (vodíková přepravní infrastruktura) a zajistit, aby klimatické cíle pro rok 2040 byly součástí tzv. ‚‚European Climate Law‘‘. Hoekstra se tedy zaměří hlavně na předběžné vyjednávání cílů snižování emisí k roku 2040 a na Dohodu pro čistý průmysl. Na starosti bude mít rozvoj evropského trhu s emisními povolenkami a podporu implementace Inovačního fondu.
Teresa Ribera Rodríguez (Španělsko) – DG COMP
Komisařka Ribera Rodríguez je zodpovědná za dotační pravidla a politiku státní podpory v Evropské unii. Agenda se značně překrývá s komisařem Hoekstrou a Jørgensenem například v otázce cirkulární ekonomiky, Dohody pro čistý průmysl či snižování emisí o 90 % pro rok 2040. Jednou z hlavních aktivit bude vybudování nového rámce pro dotační politiku, který podpoří obnovitelné zdroje energie a průmyslovou dekarbonizaci. Současně s tím by měla zjednodušit pravidla pro státní podporu.
Apostolos Tzitzikostas (Řecko) – DG MOVE
Komisař z Řecka bude zodpovědný za dopravní politiku, zaměří se na trans-evropské dopravní koridory (TEN-T) a podporu prostřednictvím ‚‚Connecting Europe Facility‘‘ programu. Během svého mandátu by se měl zaměřit na rychlou výstavbu dobíjecí infrastruktury a na průmyslový akční plán pro automobilový průmysl. Komisař se má zaměřit i na lodní, leteckou a železniční dopravu. V rámci "grilování" ani v jeho ‚‚mission letteru‘‘ nebyla zmíněna vodíková mobilita.
Jaké změny lze očekávat v oblasti vodíku v příštích letech s ohledem na dostupné informace o nových komisařích a jaký potenciál pro úpravu regulace vidí HYTEP?
- Evropská komise plánuje zjednodušení současných reportovacích a administrativních pravidel, včetně zjednodušení mnohdy složité legislativy. Zde vidíme potenciál pro zjednodušení pravidel pro výrobu obnovitelného, potažmo i nízkouhlíkového vodíku v EU.
- Komise by měla přistoupit k zjednodušení dotačních pravidel v rámci nového dotačního rámce i současných pravidel CEEAG a GBER. Zde vidíme potenciál pro zjednodušení některých článků GBER a CEEAG, konkrétně v oblasti podpory výhradně obnovitelného vodíku, která by měla být v ideálním případě zjednodušena a rozšířena i na podporu nízkouhlíkového vodíku.
- Během mandátu Komise by mělo padnout rozhodnutí, jak pokračovat a stimulovat rozvoje vodíkové infrastruktury. Tato diskuse bude nezbytná i v kontextu předpokládaného přijetí strategie EU k elektrifikaci, která by dle našeho názoru měla realisticky zhodnotit potenciál a systémovou cenu elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění k roku 2050.
- Klíčový pro rozvoj vodíku a zejména výrobních kapacit nových technologií bude navrhovaná Dohoda pro čistý průmysl. Za HYTEP vnímáme tuto oblast jako zcela zásadní k udržení soběstačnosti ve výrobě zejména elektrolyzérů a navazujících vodíkových technologií i do budoucna. Vodíkové technologie jsou technologie s vysokou přidanou hodnotou a problematice jejich vývoje, výzkumu se budeme věnovat i v kontextu vytváření nových pracovních míst v ČR.
Zdroje:
Zdroj obrázku:
https://commission.europa.eu/about/organisation/college-commissioners_en
