Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala na konci října 2024 svou každoroční zprávu zaměřující se na zelené technologie v kontextu mezinárodního trhu a celosvětové energetické politiky. Cílem zprávy je shrnout a názorně představit změny v trendech v oblasti energetiky, průmyslu a mezinárodního obchodu v kontextu nasazování zelených technologií, mezi které řadí baterie, elektromobily, fotovoltaické panely, větrné elektrárny, elektrolyzéry a tepelná čerpadla. IEA tvoří zprávu podle sesbíraných dat vždy pro daný rok zpětně, přičemž v rámci jednotlivých kapitol předkládá standardně několik scénářů vývoje do budoucna od ‚‚business as usual‘‘ až po scénář, kdy dojde k plné dekarbonizaci do roku 2050.
Obchod se zelenými technologiemi
Z mezinárodního pohledu dominuje zeleným technologiím Čína. Obchod se zelenými technologiemi je v celosvětovém měřítku finančně zodpovědný za přibližně 1 % veškerého obchodu (pro porovnání obchod s fosilními palivy je zodpovědný za přibližně 10 % veškerých finančních transakcí). V tomto směru ze zelených technologií nejvíce vyniká obchod s elektrickými vozidly a fotovoltaickými panely. Za současných podmínek se očekává, že v roce 2035 bude obchod se zelenými technologiemi z hlediska finančních transakcí větší o přibližně 50 % oproti obchodu se zemním plynem.
Investice do výrobních kapacit zelených technologií
4/5 veškerých investic do výrobních kapacit v roce 2023 byly uskutečněny do výrobních kapacit fotovoltaických panelů a baterií. To vede k nadprodukci a kapacitě, která zdaleka převyšuje současnou i blízko-budoucí poptávku. Platí, že Čína si drží první příčku v nejlevnější výrobě zelených technologií. Oproti Číně stojí v EU výroba stejných zelených technologií, tedy zejména FVE a baterií o přibližně 45 % více. Čína navíc s navyšováním kapacit nepolevuje.Jen v oblasti FVE existují projekty, které, pokud se zrealizují, budou schopné jednotlivě zásobovat každoročně celou poptávku po fotovoltaických panelech v celé Evropě. Takto integrované a velké projekty povedou ještě k většímu tlaku na snižování cen. Základním důvodem, proč se navyšují výrobní kapacity v Číně, ale není jen levná výroba, nýbrž různé formy podpory ze strany tamního státu, přístup na obrovský lokální trh, dovednosti a znalosti tamních pracovníků, včetně integrovaných dodavatelských řetězců. Evropa i USA se skrze pobídky, národní a evropské strategie a importní cla snaží část výrobních kapacit přilákat i do západních zemí, zda ale povedou strategie jako americký IRA či evropský Net Zero Industry Act ke kýženému výsledku je nyní nejisté.
Výrobní kapacity u všech šestí klíčových technologií rostou, vévodí jim Čína:
- Od roku 2021 do roku 2023 byla ve světě navýšena výrobní kapacita fotovoltaických panelů z 450 GW na 1,2 TW ročně, kapacit výroby větrných elektráren narostla z 125 na 180 GW ročně, kapacita vyrobených elektrických vozidel (zahrnující i plug-in hybridy) z 10,5 na 22,2 milionů ročně, kapacita vyráběných baterií z 1,1 na 2,5 TWh a elektrolyzérů ze 7,5 na 25 GW.
- Pokud se naplní plány výrobců elektrolyzérů, v roce 2030 by výrobní kapacita mohla činit až 165 GW výkonu elektrolyzérů ročně (pouze 15 % této kapacity se reálně momentálně buduje, nebo k tomu byly učiněny první konkrétní kroky).
- V roce 2023 byla Čína zodpovědná za přibližně 60 % veškerých kapacit výroby elektrolyzérů a za 40 % kapacit výroby tepelných čerpadel, u FVE se jedná o přibližně 80 – 95 % kapacit a u baterií o 85 – 98 %.
Poptávka po zelených technologiích
Poptávka po zelených technologiích poroste, a to ve všech možných scénářích. Očekává se, že nejsilnější obchodovanou položkou budou do budoucna baterie pro elektrická vozidla a elektrická vozidla samotná. Předpokládá se, že do roku 2050 bude na světě ročně prodáno přibližně 70 milionů elektrických vozidel, což je přibližně 60 % veškerých prodejů automobilů, a to ve scénáři STEPS, který je méně progresivní. Pokud bychom predikovali svižnější nástup elektromobility, bude to až 80 %, jedná se tak do budoucna o obrovský trh.
V oblasti elektrolyzérů predikuje IEA různou poptávku v závislosti na řadě faktorů. V méně progresivním scénáři (STEPS) očekává instalaci asi 320 GW elektrolytických kapacit do roku 2050, což se rovná přibližně 40 milionům tunám vodíku ročně, tedy asi 25 % roční výroby vodíku. V případě ambicióznějších scénářů (APS) predikuje IEA až 260 milionů tun vodíku ročně pro rok 2050, z toho očekává, že 80 % bude vyrobeno elektrolyzéry, což by si vyžádalo 1 900 GW instalovaného výkonu (metodologie výpočtu s ohledem na kapacitní faktor není v reportu přímo zmíněna). Tento scénář ale počítá s masivním nasazením derivátů vodíku v lodní a letecké dopravě a taktéž vodíku v sektoru energetiky. Oproti bateriím a dalším technologiím jsou predikce instalovaného výkon elektrolyzérů výrazně odlišné v jednotlivých scénářích.
Dobře navržené průmyslové strategie budou do budoucna klíčové k rozvoji zelených technologií. Zpráva závěrem velmi obecně shrnuje, že základem dobré průmyslové politiky jsou:
- Kroky vedoucí k limitaci dopadů narušení dodavatelských řetězců kvůli jejich velké koncentraci
- Zajištění dostatečných kapacit lodní dopravy pro zelené technologie
- Podpora inovací a levnějších designů technologií a zlepšování procesů
- Podpora konkurenceschopnosti vedoucí k snižování cen
- Podpora dodavatelských řetězců tak, aby přirozeně byly připraveny na zelené technologie
Pro více informací o reportu: https://www.iea.org/reports/energy-technology-perspectives-2024
Zdroj obrázku: https://carbonozero.eco/net-zero-carbono-zero/
