Aktuality

Takřka před devíti měsíci byla publikována Draghiho zpráva, která měla za cíl poukázat na strukturální problémy Evropské unie, a jak s nimi naložit. Jako zásadní problém Unie označila příliš striktní evropskou regulaci napříč jednotlivými sektory. Mezitím došlo k volbě staronového prezidenta Donalda Trumpa, jehož averze k obnovitelným technologiím a politika podpory fosilních zdrojů na domácí půdě podtrhává složitou pozici Evropské unie a jejích mnohdy až příliš ambiciózních plánů zavádění zelených řešení. Evropě kvůli nedostatku domácích fosilních zdrojů chybí konkurenceschopnost a zelené technologie mají své limity, alespoň v krátko až střednědobém horizontu.

16. dubna 2025 Francie představila aktualizaci své národní vodíkové strategie, která staví na posilování domácí výroby vodíku jako klíčového nástroje pro dosažení energetické nezávislosti, průmyslové suverenity a klimatických cílů. Podpora více než 150 projektů během posledních pěti let, nový integrovaný přístup k celému hodnotovému řetězci a prioritní rozvoj výrobních kapacit do roku 2035 mají zajistit, že Francie nebude strukturálně závislá na dovozu vodíku ze zahraničí. 

Koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) se 9. dubna dohodla se sociálními demokraty (SPD) na sestavení nové vlády v Německé spolkové republice. Koaliční smlouva se ve velkém zaměřuje i na roli vodíku v dekarbonizaci nejlidnatější země Evropské unie a slibuje malé změny kurzu oproti zelené levicové trojkoalici v minulých letech. Co můžeme od nové německé vlády očekávat ve vztahu k vodíku? 

26. září 2024 vydala agentura STEM/MARK průzkum na téma: ‚‚Vodík technologií budoucnosti?‘‘ Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že Češi se k vodíku staví vesměs pozitivně. Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku přibližně 500 dospělých jedinců. Více než polovina Čechů je přesvědčena o tom, že bychom do výroby a využití vodíku měli investovat.

Španělsko podpoří výrobu obnovitelného vodíku celkem 7 projektů až 1,2 miliardami € prostřednictvím přímých grantů, tedy investičních dotací. Schéma, o které se podpora opírá, bylo schváleno již v červenci 2024 a vychází z režimu dočasného krizového rámce, který umožňuje alokovat na projekt více než 30 milionů €. To je limit, který nelze překročit  v České republice v rámci programu GREENGAS. Výzva by měla podpořit výstavbu až 2 278 MW elektrolyzérů. 

Evropská komise spustila 11. března 2025 veřejnou konzultaci ke svému novému rámci pro veřejnou podporu s názvem Clean Industrial Deal State Aid Framework (CISAF). Nový evropský rámec podpory naváže na dosavadní dočasný krizový rámec, který platil od doby invaze ruských vojsk na území Ukrajiny. CISAF umožňuje podpořit jak výrobu obnovitelného vodíku, tak dekarbonizaci průmyslových procesů za využití i nízkouhlíkového vodíku a v neposlední řadě i podporu výrobních kapacit čistých technologií a navazujících komponent, tedy i například elektrolyzérů. Bude na každém členském státu, zda tento rámec využije. 

Evropská komise vydala 7. března 2025 zprávu s prvními informacemi k druhé aukci, které se uskutečnila mezi 10. prosincem 2024 a 20. únorem 2025. Aukce podle Komise přilákala 61 nabídek z celkem 11 států EEA (Evropský hospodářský prostor), což je přibližně polovina oproti prvnímu kolu z roku 2023. Podpora všech projektů by si vyžádala přibližně 4,8 miliardy a vedla by k instalaci 6,3 GW kapacit elektrolyzérů. Ročně by takto velká kapacita byla schopná pokrýt asi 7 % ambicí ze strategie REPowerEU k roku 2030, stojí v tiskové zprávě. Alokace nicméně činí jen 1 miliardu € pro obecné projekty elektrolýzy a 200 milionů € pro projekty dodávající vodík pro účely námořní dopravy. 

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na dekarbonizaci průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti a odolnosti. Cílem je dekarbonizace a modernizace evropského průmyslu, podpora Clean Tech sektoru a zajištění konkurenceschopnosti na globálním trhu. Prioritou bude také cirkularita. V návaznosti na již zveřejněné sdělení “Kompas pro konkurenceschopnost” mají jednotlivá generální ředitelství Komise snižovat administrativní zátěž a byrokracii, zjednodušovat procesy a zrychlit povolování. Pojďme se společně podívat na ty nejdůležitější body z pohledu vodíkového sektoru. 

Před přibližně čtrnácti měsíci byla na unijní úrovni publikována revidovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Směrnice RED zavazuje členské státy k snižování emisí skleníkových plynů a navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v sektorech dopravy a průmyslu. Protože se jedná o směrnici, musí být transponována do právních řádů členských států. Směrnice nicméně poskytuje flexibilitu, a tak se jednotlivé transpozice liší. Jak je to s transpozicí v ČR? 

Vodík v blízké budoucnosti nahradí část zemního plynu v průmyslu a energetice. Význam nalezne i v nákladní dopravě, v letectví ve formě kapalných e-paliv, ale i v námořní přepravě ve formě metanolu či čpavku. V současnosti se většina vodíku na světě vyrábí ze zemního plynu, a to metodou parního reformingu. V České republice se pak vodík vyrábí především z ropných zbytků, vzniklých při zpracování konvenčních paliv.