Výrobci vodíku cestou elektrolýzy vody v Česku již delší dobu řešili, jakým způsobem by měla být upravena jejich činnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s dalšími stakeholdery (na konzultačním procesu se podílel i HYTEP) pokyny pro živnostenské úřady, jak postupovat při vydávání oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Nová úprava je založena na principu, kdy oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody závisí na způsobu dalšího použití vodíku.
V rámci Hydrogen Days jsme pro vás vyzpovídali 5 osobností vodíkové světa. Konkrétně Martina Tenglera (Bloomberg NEF), Guy Verkoeyena (WaterstofNet B), Frederika Wewetzera (KH2, Hzwo), Katarínu Sasarákovou (Košický region, Odbor regionálního rozvoje) a Berta Backkera (ExxonMobil). Jako první, z této série, vám přinášíme rozhovor s panem Bertem Backerrem z ExxonMobil, se kterým jsme rozebírali hlavně roli nízkouhlíkového vodíku a jeho názor na aktuální postavení LCH.
Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení EK v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů. Za jakých okolností provozovatelé zařízení získávají bezplatné povolenky a jaké podmínky musejí splňovat výrobci obnovitelného vodíku, aby na bezplatné povolenky dosáhli? To se dozvíte níže. Zásadní informací v této věci je, že zařízením ETS se podle nového Nařízení stává každá výrobna vodíku s kapacitou 5 tun denně a více.
Vodíkové hospodářství v Česku se teprve rodí a Česká republika patří k zemím, které v současné době pracují na budování vodíkového ekosystému. Zatímco Evropská komise a evropská legislativa počítají při prosazování dekarbonizace a posilování energetické odolnosti EU především s obnovitelným vodíkem, pro ČR je spoléhání se čistě na obnovitelný vodík problematické. Proto HYTEP připravil dokument, ve kterém pro české tvůrce politiky a české zástupce při EU, shrnuje, proč je pro ČR nízkouhlíkový vodík důležitý.
E‑paliva, nebo také syntetická paliva, jsou zmiňována jako důležitý nástroj dekarbonizace dopravy. S tímto typem paliv počítá EU i Česká republika v rámci právních předpisů označených jako REFuelEU. V březnu 2024 byla v americkém Texasu otevřena první továrna, která má komerčně vyrábět e‑paliva. V tomto článku nejprve stručně přiblížíme, co to jsou e‑paliva a jakému využití by měla sloužit, ve druhé části pak představíme první komerční výrobu e‑paliv.
Před několika lety ohlásila Saudská Arábie, země s velkými zásobami fosilních paliv, plány na vybudování největší výrobny zeleného vodíku na světě pod názvem NEOM. V březnu roku 2024 se projekt posunul výrazným způsobem kupředu, když německá firma ThyssenKrupp Nucera, dceřiná firma společnosti ThyssenKrupp, vypravila z Dortmundu do Saudské Arábie osm modulů pro výrobu obnovitelného vodíku.
Poslední měsíce se nesou ve znamení entuziastických zpráv ohledně nových nalezišť přírodního vodíku. Ještě donedávna se přitom předpokládalo, že přírodní vodík se v zemské kůře téměř nevyskytuje. Ložiska, kde se vodík ve velkých poměrech k dalším plynům nachází, jsou rozesety všude po světě, jmenovitě lze zmínit objevy ve Španělsku, Francii, Mali nebo v Austrálii. Ekonomická relevance nalezených ložisek vodíku ale stále není potvrzena a je tak možné, že vodík nakumulovaný pod zemí nepůjde těžit v potřebném objemu.
V prvním březnovém týdnu proběhl webinář Vodíkové hospodářství a obchodní příležitosti na nizozemském vodíkovém trhu, který HYTEP uspořádal spolu s nizozemskou kanceláří CzechTrade. Cílem bylo seznámit české firmy s aktuální situací v oblasti vodíkového hospodářství v Nizozemsku a poskytnout jim informace o tamních obchodních a investičních příležitostech. Na webináři mj. zaznělo, že české firmy mohou využít některý z nástrojů podpory rozvoje vodíkového hospodářství nizozemské vlády. Naše kolegyně Šárka Cabadová Waisová představila, v rámci prezentace „Situace v České republice v oblasti vodíkového hospodářství“, proč můžeme očekávat, že se bude rozvíjet využití vodíku v EU a v čem je zajímavé nizozemské vodíkové hospodářství, a co může nabídnout českým firmám.
V únoru 2024 zveřejnila německá spolková vláda, že dosáhla dohody o nové spolkové strategii na výstavbu elektráren. Strategii by měla v létě schválit vláda. Dokument má již nyní podporu všech relevantních ministerstev. Podle nové strategie plánuje Německo vybudovat několik nových plynových elektráren v režimu „H2-ready“. Pro Berlín není výstavba H2-ready elektráren novinkou; firma EnBW dokončila nedávno tři H2-ready plynové elektrárny (Stuttgart-Münster, Albach/Deizisau a Heilbronn).
Evropská komise zveřejnila 19. února 2024 informace o první pilotní aukci Evropské vodíkové banky (EHB) pro výrobu obnovitelného vodíku. EHB byla zřízena jako investiční schéma pro obchodování s vodíkem. Další aukce je plánována na podzim 2024. Pro pilotní aukci bylo v rámci Inovačního fondu EU alokováno 800 milionů eur, které mají být poskytovány úspěšným projektům, resp. žadatelům jako fixní příplatek na každý kilogram vyrobeného a certifikovaného obnovitelného vodíku po dobu deseti let.
