Vodíkový slovník

[European Union Agency for the Cooperation of Energy Regulators]

Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) byla zřízena v březnu 2011, aby podpořila spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány v oblasti energetiky v EU a pomohla zajistit dobré fungování jednotného evropského trhu s elektřinou a se zemním plynem. V budoucnu bude do gesce ACER spadat i jednotný trh s vodíkem.

[additionality]

Jedná se o princip zakotvený v Delegovaném aktu Evropské komise o pravidlech pro výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO) doplňující směrnici RED. Adicionalita stanovuje, že elektrolyzér: 1) nesmí využívat elektřinu z obnovitelného zdroje (OZE) uvedeného do provozu dříve než 36 měsíců před uvedením elektrolyzéru do provozu a 2) nesmí být napojen na provozně či investičně podpořený obnovitelný zdroj energie. Pro elektrolyzéry spuštěné do roku 2028 platí výjimka z adicionality, a to až do roku 2038.

[anion exchange membrane]

Zkratka se používá pro označení jednoho z typů elektrolyzérů a je odvozena od typu elektrolýzy vody, kterou daný elektrolyzér používá. V případě AEM elektrolyzérů se jedná o tzv. alkalickou elektrolýzu s polopropustnou membránou mezi katodou a anodou. Průmyslová alkalická elektrolýza vody probíhá při teplotě 80 °C a napětí 1,8-2,4 V. Na katodě dochází k redukci vody na vodík. Výhodou AEM elektrolyzérů oproti PEM elektrolyzérům je, že nepoužívají ušlechtilé kovy jako platinu nebo iridium.

Další informace viz SOEC

[alternative fuels infrastructure regulation]

Zkratka AFIR je používána pro Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. To stanovuje minimální počet dobíjecích bodů a plnicích stanic, které musí členský stát zajistit na síti TEN-T nebo v městských uzlech. Pro vodík musí do konce roku 2031 zajistit výstavbu plnicí stanice každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T a v městských uzlech. 

Další informace viz Městské uzly

[acceleration zones, oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie]

Jedná se o konkrétní místo nebo oblast, ať už na pevnině, na moři či na vnitrozemských vodách, které byly členským státem určeny za zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. K vymezení akceleračních zón vyzývá státy směrnice RED. V akceleračních zónách bude zjednodušené řízení pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE); směrnice RED členským státům stanoví přímo, jakým způsobem a v jakých lhůtách bude v akceleračních zónách probíhat povolovací řízení pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

[alternative fuels]

Paliva nebo zdroje energie, které v rámci energie používané v dopravě slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilních paliv a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy. Zahrnují elektřinu, vodík, amoniak a obnovitelná paliva jako bioplyn. Alternativní paliva jsou definována v čl. 2 Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.

Další informace viz AFIR či E-paliva

[služby výkonové rovnováhy, SVR]

SVR jsou podmnožinou tzv. podpůrných služeb a slouží k zajištění stability frekvence a výkonu v přenosové soustavě. V případě, že je v síti přebytek nebo nedostatek elektrické energie, provozovatel přenosové soustavy aktivuje (v českém případě společnost ČEPS) služby, aby se přebytek či nedostatek v síti eliminoval. Ve vodíkovém ekosystému to jsou elektrolyzéry, které v době nadbytku elektrické energie mohou vyrábět vodík a vodík je buď přímo používán, nebo může být skladován pro pozdější využití při výrobě elektřiny. V takovém případě poskytují elektrolyzéry, resp. vodíkové elektrárny tzv. kladné služby. V případě nedostatku elektrické energie v soustavě, elektřinu v soustavě spoří tím, že omezují svůj výkon. Služby výkonové rovnováhy zajišťují rovnováhu mezi výrobou a spotřebou a nedochází tak k nouzovým stavům nebo dokonce k blackoutům. Význam SVR poroste s tím, jak se bude navyšovat výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. SVR jsou upraveny v Nařízení Komise 2017/2195, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice.

Další informace viz Přenosová soustava, Elektrolyzér, Obnovitelné zdroje energie

[nabídková zóna]

Nabídková (někdy též obchodní) zóna je koncept používány v elektroenergetice; v souvislosti s výrobou obnovitelného vodíku se objevuje např. ve směrnici RED a příslušných delegovaných aktech. Konkrétně se jedná o geografickou oblast, v jejímž rámci dochází k obchodu s elektrickou energií bez přidělené kapacity (důležité pro přeshraniční obchod s elektřinou), a které jsou zpravidla definovány hranicemi členského státu.

Další informace viz Geografická korelace, Obnovitelný vodík či Delegovaný akt

Termín označuje přimíchávání části vodíku do zemního plynu. Provádí se vstřikováním či vtláčením vodíku do plynárenské soustavy. V České republice se v roce 2024 začalo testovat využívání blendu v poměru 10 % obnovitelného vodíku a 90 % zemního plynu ve městě Hranice u Aše.

Další informace viz Obnovitelný vodík

[temporall correlation]

Jedná se o princip zakotvený v Delegovaném aktu Evropské komise o pravidlech pro výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO) doplňující směrnici RED. Časová korelace stanovuje, že množství elektrické energie spotřebované v elektrolyzéru musí být v určitém časovém období (nejčastěji měsíčně nebo hodinově) propojeno s vyrobenou elektřinou u obnovitelného zdroje energie.

Další informace viz Elektrolyzér či Obnovitelné zdroje energie

[carbon border adjustment mechanism, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích]

Zkráceně bývá označován jako „uhlíkové clo“. V roce 2021 přijala Evropská komise Nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Jeho podstatou je výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Konečným důsledkem tohoto nařízení bude od roku 2026 povinnost dovozců na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek (EU ETS). CBAM se týká dovozců ze třetích zemí a následujících komodit: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Nařízení o CBAM je účinné od října 2023, kdy začalo tzv. přechodné období. To bude trvat do 31. prosince 2025. 

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[carbon capture and storage/carbon capture and utilization]

Jedná se o ucelený soubor technologií umožňujících zachytávání, ukládání a využití uhlíku (CO₂). Jakmile je uhlík zachycen, je přepraven na místo skladování. Poté buď dochází k uložení uhlíku do geologických podzemních formací, nebo je znovu využit. CCS/CCU jsou součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Více k celému procesu najdete na Informačním portálu České geologické služby.

[certificate of sustainability]

Jedná se o certifikát, který slouží k ověření udržitelnosti paliva. Podmínkou pro vydání certifikátu udržitelnosti je splnění kritérií, které jsou definovány ve Směrnici na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED). Certifikát udržitelnosti se vydává na jednotku energie a oproti zárukám původu funguje na principu hmotnostní bilance. Certifikát udržitelnosti lze vydat na RFNBO, biometan, biomasu či biopaliva. Certifikáty udržitelnosti se používají k prokázání plnění cílů stanovených v RED. Certifikáty udržitelnosti jsou často zaměňovány se zárukami původu, jedná se ale o dvě odlišné metody prokazování udržitelnosti výsledných produktů.

Další informace viz Záruka původu

[compressed gaseous hydrogen]

Stlačování plynného vodíku hraje roli v přepravě, skladování a tankování vodíku. Důvodem je to, že za normálního tlaku a za normální teploty má vodík nízkou energetickou hustotu. 3 000 litrů vodíku v plynné fázi při atmosférických podmínkách například obsahuje stejné množství energie jako jeden litr benzinu. Vodík se musí stlačit, aby se zvýšila jeho energetická hustota a mohl se potom efektivně skladovat a přepravovat. Standardní provozní tlak pro dnešní vodíková vozidla je 350 bar (nákladní vozy a autobusy), v osobních vozech 700 bar. Pro stlačení vodíku na tento tlak se používají kompresory, přičemž energie potřebná pro stlačení na 350 nebo 700 bar je do 10 % energie v palivu. Při stlačení na 700 bar má vodík energetickou hustotu přibližně 40 kg na 1 m³.

Další informace viz Plnicí stanice

[delegated act]

Termín se používá pro právní normy (nařízení, směrnice) tzv. v přenesené pravomoci. Jedná se o právní akty, které může Evropská komise nezávisle zpracovat po zplnomocnění uděleném institucemi EU. Komise obvykle prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci zpracovává techničtější aspekty daných problematik. V případě obnovitelného vodíku jsou relevantní dva delegované akty doplňující směrnici RED: 1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanovují minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, a 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci v němž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy. Jako delegovaný akt vzniknou i pravidla pro výrobu nízkouhlíkového vodíku zakotvená ve směrnici plynárenského balíčku, a to nejpozději do srpna 2025.

Další informace viz Obnovitelný vodík, Emise skleníkových plynů, Plynárenský balíček či Obnovitelná paliva nebiologického původu