Vodíkový slovník

[carbon border adjustment mechanism, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích]

Zkráceně bývá označován jako „uhlíkové clo“. V roce 2021 přijala Evropská komise Nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Jeho podstatou je výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Konečným důsledkem tohoto nařízení bude od roku 2026 povinnost dovozců na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek (EU ETS). CBAM se týká dovozců ze třetích zemí a následujících komodit: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Nařízení o CBAM je účinné od října 2023, kdy začalo tzv. přechodné období. To bude trvat do 31. prosince 2025. 

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[carbon capture and storage/carbon capture and utilization]

Jedná se o ucelený soubor technologií umožňujících zachytávání, ukládání a využití uhlíku (CO₂). Jakmile je uhlík zachycen, je přepraven na místo skladování. Poté buď dochází k uložení uhlíku do geologických podzemních formací, nebo je znovu využit. CCS/CCU jsou součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Více k celému procesu najdete na Informačním portálu České geologické služby.

[certificate of sustainability]

Jedná se o certifikát, který slouží k ověření udržitelnosti paliva. Podmínkou pro vydání certifikátu udržitelnosti je splnění kritérií, které jsou definovány ve Směrnici na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED). Certifikát udržitelnosti se vydává na jednotku energie a oproti zárukám původu funguje na principu hmotnostní bilance. Certifikát udržitelnosti lze vydat na RFNBO, biometan, biomasu či biopaliva. Certifikáty udržitelnosti se používají k prokázání plnění cílů stanovených v RED. Certifikáty udržitelnosti jsou často zaměňovány se zárukami původu, jedná se ale o dvě odlišné metody prokazování udržitelnosti výsledných produktů.

Další informace viz Záruka původu

[compressed gaseous hydrogen]

Stlačování plynného vodíku hraje roli v přepravě, skladování a tankování vodíku. Důvodem je to, že za normálního tlaku a za normální teploty má vodík nízkou energetickou hustotu. 3 000 litrů vodíku v plynné fázi při atmosférických podmínkách například obsahuje stejné množství energie jako jeden litr benzinu. Vodík se musí stlačit, aby se zvýšila jeho energetická hustota a mohl se potom efektivně skladovat a přepravovat. Standardní provozní tlak pro dnešní vodíková vozidla je 350 bar (nákladní vozy a autobusy), v osobních vozech 700 bar. Pro stlačení vodíku na tento tlak se používají kompresory, přičemž energie potřebná pro stlačení na 350 nebo 700 bar je do 10 % energie v palivu. Při stlačení na 700 bar má vodík energetickou hustotu přibližně 40 kg na 1 m³.

Další informace viz Plnicí stanice