Is co-financed by the European Union
Is co-financed by the European Union
Termín | Definice |
---|---|
E-paliva | [e-fuels] E-paliva jsou paliva, která jsou synteticky vyráběna s využitím obnovitelné energie (OZE). Vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny se ve specializovaném procesu syntézy kombinuje s oxidem uhličitým (CO2). CO2 se získává přímo ze vzduchu nebo z průmyslových podniků emitujících oxid uhličitý. Tímto procesem vznikají plynné nebo kapalné uhlovodíky, z nichž se v dalším procesu vyrábí e-paliva. Ta jsou ve svém celém životním cyklu považována za neutrální z hlediska skleníkových plynů, protože se při spalování uvolňuje stejné množství CO2, které bylo předtím odebráno z prostředí a využito k jejich výrobě. Další informace viz Emise skleníkových plynů, Deriváty vodíku či ReFuelEU Aviation |
Elektrolýza | Nebo také výroba vodíku elektrolýzou je elektrochemická reakce, při které dochází ke štěpení molekul vody za použití elektrické energie, kdy na katodě dochází k redukci na vodík a na anodě k redukci na kyslík. Na rozdíl od procesu využívajících fosilních paliv využívá elektrolýza vody k výrobě vodíku pouze vodu a elektrickou energii. Dodáním dostatečného množství elektrické energie dojde k rozštěpení vazby v molekule vody za vzniku kyslíku a vodíku. V praxi rozlišujeme několik typů elektrolýzy vody, které se liší především druhem elektrolytu a teplotou, při které proces probíhá. Jedná se o alkalickou (AEM), vysokoteplotní (SOEC) a PEM elektrolýzu vody (PEM). Další informace viz Elektrolyzér |
Elektrolyzér | Elektrolyzér je zařízení pro odlučování, štěpení a transformaci materiálu nebo molekuly (redukčně-oxidační reakce) pomocí elektrické energie. Ve vodním elektrolyzéru se molekuly vody (H2O) mění na molekuly vodíku (H2) a molekuly kyslíku (O2). Existují různé druhy elektrolyzérů, označení elektrolyzérů bývá odvozováno od typu membrány a procesu elektrolýzy (AEM, PEM či SOEC). Další informace viz Elektrolýza |
Emise skleníkových plynů | [greenhouse gas emissions, GHG] Emise skleníkových plynů vznikají vedle geologických procesů zpravidla lidskou činností a vedou k oteplování planety Země. Mezi skleníkové plyny lze zařadit především oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) či oxid dusný (N2O). Podrobně ke skleníkovým plynům a příslušným opatřením EU viz infografika emise skleníkových plynů podle zemí a odvětví. |
ENNO-H | [European Network of Network Operators of Hydrogen, Evropská síť provozovatelů vodíkových přepravních soustav] Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H. Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava |
ENTSO-E | [European Network of Transmission System Operators for Electricity, Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav] Síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti ENTSO-E, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení. Další informace viz Přenosová soustava |
ENTSO-G | [European Network of Transmission System Operators for Gas, Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav] Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení. Další informace viz Přepravní soustava |
EU ETS | [EU Emissions Trading System, Systém obchodování s emisními povolenkami] V současnosti se dělí na EU ETS 1, do kterého jsou zahrnuty průmyslové výroby a energetická zařízení, včetně výroby tepla, a na EU ETS 2, který by měl být spuštěn od roku 2027 a měl by zahrnout sektor dopravy a vytápění. Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů. Další informace viz CBAM, Deriváty vodíku či Obnovitelný vodík |
Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav | [European Network of Transmission System Operators for Electricity, ENTSO-E] Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení. Další informace viz Přenosová soustava |
Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav | [European Network of Transmission System Operators for Gas, ENTSO-G] Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení. Další informace viz Přepravní soustava |
Evropská síť provozovatelů vodíkových přepravních soustav | [European Network of Network Operators of Hydrogen, ENNO-H] Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H. Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava |
Evropská vodíková banka | [European Hydrogen Bank, EHB] Evropská vodíková banka je iniciativou Evropské komise v rámci Inovačního fondu, která poskytuje firmám z členských států možnost získat provozní podporu na výrobu obnovitelného vodíku prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (aukce). V roce 2024 proběhla první vodíková aukce. Záměrem mechanismu EHB je nejen podpořit výrobu vodíku, ale také jeho spotřebu. Toho má být dosaženo mechanismem, kdy platba z EHB dorovná výrobci rozdíl mezi cenou obnovitelného vodíku a levnějšího vodíku vyrobeného z fosilních paliv. Další informace viz Obnovitelný vodík |
Evropská vodíková páteřní soustava | [European Hydrogen Backbone, EHB] Jedná se o infrastrukturu umožňující transevropskou přepravu vodíku. Očekává se, že páteřní síť bude v roce 2040 tvořena z přibližně 40-60 % modifikovanými plynovody, a zbytek novou infrastrukturou, tzv. vodíkovody. Více viz The European Hydrogen Backbone (EHB) initiative. |