V minulém týdnu publikoval Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku. Ta shrnuje výsledky auditu, jehož cílem bylo posoudit, jak účinně se Komisi daří vytvářet podmínky pro vznikající trhy s obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji vodíku. Jaké jsou výsledky auditu, co ohledně rozvoje vodíkového trhu v EU konstatoval Evropský účetní dvůr a jaké jsou reakce Komise na dokument?
Auditoři Evropského účetního dvora (EÚD) posuzovali, zda je EU na dobré cestě k dosažení svých cílů, zda přijala právní akty nezbytné k účinné a včasné podpoře trhu s vodíkem, zda má EU zaveden ucelený soubor programů financování, který by umožnil rozvoj hodnotového řetězce vodíku v celé EU a zda Komise vhodně koordinovala utváření trhu. Auditoři také hodnotili, do jaké míry se Komisi podařilo vytvořit podmínky pro vznikající trh s obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem. V procesu hodnocení EÚD zkoumal dokumenty Komise a dalších orgánů EU, vzorek čtyř členských států (Německo, Španělsko, Nizozemsko, Polsko), konkrétně jejich vodíkové strategie, legislativní a politické dokumenty, finanční podporu, sedm projektů (ve stejných čtyřech členských státech), u nich pak zejména žádosti o projekt, schválení státní podpory a poskytnutí grantu, a nakonec pak dotazovali představitele orgánů EU, členských států i zástupce průmyslových podniků.
Auditoři konstatovali, že Komise byla při vytváření nezbytných podmínek pro vznikající trh s vodíkem a pro hodnotový řetězec vodíku částečně úspěšná. Co tedy auditoři EÚD vytýkají Komisi? Auditoři dospěli k závěru, že:
- Komise neprovedla důkladné analýzy možností rozvoje vodíkového trhu. Podle auditorů jsou cíle EU v oblasti rozvoje využití vodíku příliš ambiciózní: na základě dostupných informací od členských států a průmyslu je nepravděpodobné, že by je EU do roku 2030 splnila.
- Komise nestanovila žádné cíle EU pro nízkouhlíkový vodík. Právní rámec pro obnovitelný vodík je nyní z větší části dokončen, v případě nízkouhlíkového vodíku je však ještě třeba vypracovat a přijmout některé právní předpisy.
- Investiční potřeby jsou obrovské, Komise však nemá o těchto potřebách ani o dostupných prostředcích veřejného financování úplný přehled. Průmysl se musí vyrovnávat s řadou různých programů financování z EU s odlišnými pravidly, což ztěžuje určení nejvhodnějšího programu pro daný projekt. Stále není zaručeno, že se potenciál EU pro výrobu vodíku podaří plně využít.
- Jak u vodíkové strategie, tak u plánu REPowerEU konstatovali, že vymezení cílů v oblasti vodíku byla nejasná, a to jak z hlediska kapacity elektrolyzérů, které mají být instalovány pro cílovou úroveň výroby (pro roky 2024 a 2030), tak z hlediska dovozu (pro rok 2030).
- Odhady týkající se výroby obnovitelného vodíku, které lze dosáhnout pomocí elektrolyzérů o celkové kapacitě 40 GW, se v různých dokumentech Komise lišily, stejně jako kapacita elektrolyzérů potřebná k výrobě 10 Mt. Podle auditorů očekávaná stimulovaná poptávka nedosáhne do roku 2030 ani 10 Mt, natož 20 Mt.
- Neexistuje žádná záruka, že tato spotřeba vodíku z fosilních paliv bude plně nahrazena obnovitelným vodíkem.
- Členské státy nebyly výslovně požádány, aby stanovily vnitrostátní cíle pro obnovitelný vodík.
- Přijetí pravidel EU pro obnovitelný vodík přineslo jistotu, Komise však neposoudila jejich vliv na rozjezd trhu.
- Pokud jde o výrobu vodíku, požadavek týkající se hodinové časové korelace by vedl ke zvýšení nákladů na obnovitelný vodík. Rozsah tohoto zvýšení se liší, protože jednotlivé studie vycházely z různých modelů a předpokladů: zvýšení se pohybuje od mírné hodnoty až po hodnotu mezi 25 % a 35 %.
- Komise před předložením návrhu aktu v přenesené pravomoci týkajícího se pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku (korelace a adicionalita) neprovedla posouzení dopadů. Akty v přenesené pravomoci to sice nevyžadují, vzhledem k situaci a závažnosti aktu by to bylo ale vhodné.
- Existuje více zdrojů financování projektů EU v oblasti vodíku, není však zaručeno, že budou vyhovovat potřebám rozvoje celounijního trhu.
- Údaje Komise pro výstavbu dálkového potrubí, jeho repurposing a skladování jsou vzhledem k tomu, že odhady jen pro německou hlavní síť činí 19,8 miliardy EUR, nízké.
- Komise dosud nevypracovala „rozdílové smlouvy o uhlíku“, přestože oznámila, že tak učiní v rámci vodíkové strategie a plánu REPowerEU.
- Komise neposkytla členským státům žádné pokyny ani podporu při vytváření jejich strategií, ani s nimi neprojednala své cíle (ať už původní nebo aktualizované).
- V současné době neexistuje žádná celková dovozní strategie EU.
Evropský účetní dvůr vyzval Komisi, aby se k dokumentu vyjádřila. Odpovědi Komise k některým výtkám byly zveřejněny (COM-Replies-SR-2024-11_CS.pdf (europa.eu)) s tím, že Komise konstatuje, že většinu doporučení EÚD přijímá a změny a doporučení navrhované auditory bude realizovat do konce roku 2025. Pouze jedno doporučení Komise explicitně odmítla. Jedná se o požadavek EÚD, aby Komise aktualizovala cíle v oblasti výroby a dovozu obnovitelného vodíku stanovené plánem REPowerEU tak, aby byly ambiciózní, ale realistické a zohlednila specifické rysy jednotlivých regionů a průmyslových odvětví a úlohu nízkouhlíkového vodíku. Z pohledu ČR je právě tato skutečnost důležitá a bude třeba dále sledovat názor Komise na regionální odlišnosti v potenciálu vodík vyrábět i spotřebovávat.
Zdroj:
EÚD (Evropský účetní dvůr) (2024): Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku. Zvláštní zpráva. (www.eca.europa.eu/cs/publications/SR-2024-11)
Zdroj obrázku: