Vodíkový slovník

Jedná se o politický závazek EU, který byl přijat v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Vyzývá členské státy ke snížení využívání fosilních paliv a jejich dodávek z Ruska a k přijetí takových opatření, která umožní nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie, což by mělo pomoci snížit energetickou závislost na Ruské federaci. Jedním z cílů, bylo dobrovolné snížení spotřeby zemního plynu o 15 %. Současné statistiky ukazují, že většina členských států EU snížila spotřebu zemního plynu až o 18 %. Bližší informace viz REPowerEU.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie

[renewable energy sources, obnovitelné zdroje energie, OZE]

Energií z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelnou energií rozumíme energii z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrné energie, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, osmotické energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu. Tato definice je v souladu s RED. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU a je součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a Rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030). Pravidla EU týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a správy stanoví balíček Čistá energie pro všechny Evropany.

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[renewable fuels of non-biological origin, obnovitelná paliva nebiologického původu]

Někdy též „kapalná a plynná paliva nebiologického původu“. Jedná se o obnovitelný vodík, obnovitelný metanol, obnovitelný čpavek či e-paliva. Podle směrnice RED lze RFNBO vyrobit jen za využití elektrolýzy, která je poháněná obnovitelnými zdroji energie s výjimkou biomasy. Definici včetně metodologie stanovující pravidla jejich výroby lze nalézt ve Směrnici na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Další informace viz Elektrolýza či Obnovitelné zdroje energie

[SVR, balancing services]

SVR jsou podmnožinou tzv. podpůrných služeb a slouží k zajištění stability frekvence a výkonu v přenosové soustavě. V případě, že je v síti přebytek nebo nedostatek elektrické energie, provozovatel přenosové soustavy aktivuje (v českém případě společnost ČEPS) služby, aby se přebytek či nedostatek v síti eliminoval. Ve vodíkovém ekosystému to jsou elektrolyzéry, které v době nadbytku elektrické energie mohou vyrábět vodík a vodík je buď přímo používán, nebo může být skladován pro pozdější využití při výrobě elektřiny. V takovém případě poskytují elektrolyzéry, resp. vodíkové elektrárny tzv. kladné služby. V případě nedostatku elektrické energie v soustavě, elektřinu v soustavě spoří tím, že omezují svůj výkon. Služby výkonové rovnováhy zajišťují rovnováhu mezi výrobou a spotřebou a nedochází tak k nouzovým stavům nebo dokonce k blackoutům. Význam SVR poroste s tím, jak se bude navyšovat výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. SVR jsou upraveny v Nařízení Komise 2017/2195, kterým se stanový rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice.

Další informace viz Přenosová soustava, Elektrolyzér či Obnovitelné zdroje energie

[RED, Renewable Energy Directive]

Zkratka označuje směrnici o podpoře používání energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice již byla třikrát doplněna. Proto jsou používána označení RED 1, 2 a 3. RED 1 vstoupila v platnost v roce 2015, RED 2 v roce 2018 a RED 3 v roce 2023. Směrnice RED 3 má být transponována do národního práva členských států do poloviny května 2025. Směrnice zavádí zejména společný sytém na podporu energie z obnovitelných zdrojů napříč různými odvětvími a jako závazný celkový cíl stanovuje 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %. Směrnice také požaduje do roku 2030 zajistit záměnu 42 % vodíku spotřebovaného v průmyslu vodíkem obnovitelným a 1 % podíl RFNBO na sektoru dopravy. Všechny směrnice RED naleznete ZDE.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie či Obnovitelný vodík

[solid oxide electrolyser cell]

Vysokoteplotní elektrolýza vody zpravidla s keramickou membránou. Jedná se o reakce probíhající ve vysokoteplotním elektrolyzéru, je reverzní k reakci probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy (SOFC – solid oxide fuel cell), kde dochází ke zpětné přeměně energie chemické vazby na energii elektrickou. Technologie vysokoteplotní elektrolýzy (SOEC) pracuje při teplotách až do 800 °C a poskytuje lepší termodynamické vlastnosti oproti PEM či AEM, například vyšší elektrickou účinnost při výrobě vodíku, která se pohybuje okolo 85 %. Nevýhodou je prozatím nižší životnost elektrolyzérů a jejich pomalejší nástup výkonu.

Další informace viz Elektrolyzér či Palivový článek

[služby výkonové rovnováhy, balancing services]

SVR jsou podmnožinou tzv. podpůrných služeb a slouží k zajištění stability frekvence a výkonu v přenosové soustavě. V případě, že je v síti přebytek nebo nedostatek elektrické energie, provozovatel přenosové soustavy aktivuje (v českém případě společnost ČEPS) služby, aby se přebytek či nedostatek v síti eliminoval. Ve vodíkovém ekosystému to jsou elektrolyzéry, které v době nadbytku elektrické energie mohou vyrábět vodík a vodík je buď přímo používán, nebo může být skladován pro pozdější využití při výrobě elektřiny. V takovém případě poskytují elektrolyzéry, resp. vodíkové elektrárny tzv. kladné služby. V případě nedostatku elektrické energie v soustavě, elektřinu v soustavě spoří tím, že omezují svůj výkon. Služby výkonové rovnováhy zajišťují rovnováhu mezi výrobou a spotřebou a nedochází tak k nouzovým stavům nebo dokonce k blackoutům. Význam SVR poroste s tím, jak se bude navyšovat výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. SVR jsou upraveny v Nařízení Komise 2017/2195, kterým se stanový rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice.

Další informace viz Přenosová soustava, Elektrolyzér či Obnovitelné zdroje energie

[Trans-European Transport Networks, Transevropská dopravní síť]

TEN-T je označení pro síť hlavní transevropské dopravní infrastruktury zahrnující železnice, vnitrozemské vodní cesty, námořní dopravu na krátké vzdálenosti a silnice spojující městské uzly, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a terminály, používaná jako základ pro identifikaci projektů společného zájmu. Odkaz na TEN-T se objevuje např. v nařízení AFIR.

[Trans-European Transport Networks, TEN-T]

Je označení pro síť hlavní transevropské dopravní infrastruktury zahrnující železnice, vnitrozemské vodní cesty, námořní dopravu na krátké vzdálenosti a silnice spojující městské uzly, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a terminály, používaná jako základ pro identifikaci projektů společného zájmu. Odkaz na TEN-T se objevuje např. v nařízení AFIR.

[net-zero]

Je stav, kdy daný proces dosáhne 100 % omezení vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry, zpravidla dosažený přechodem k obnovitelné či jaderné energii v sektorech energetiky, průmyslu a dopravy.

Další informace viz Emise skleníkových plynů, Obnovitelné zdroje energie, NZIA či Zelená dohoda pro Evropu

[oddělení]

Oddělením se rozumí oddělení dodávek a výroby energie od provozu přenosových a přepravních soustav. Pokud jedna společnost provozuje přenosovou/přepravní soustavu a zároveň vyrábí nebo prodává energii, může mít motivaci bránit konkurentům v přístupu k infrastruktuře, což brání spravedlivé hospodářské soutěži na trhu a může vést k vyšším cenám pro spotřebitele. Unbundling je aplikován jak na trhu s elektřinou, tak se zemním plynem. Nový plynárenský balíček zavádí unbundling i pro budoucí trh s vodíkem.

Další informace viz Vertikálně integrovaný podnik, Přenosová soustava či Přepravní soustava

[městské uzly]

Jsou definovány v Nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské sítě. Jedná se zpravidla o krajská města nebo města s více než 100 000 obyvateli. V ČR je celkem 10 městských uzlů, kterými jsou: Brno, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Podle nařízení AFIR musí členské státy zajistit do konce roku 2031 výstavbu plnicí stanice každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T a v městských uzlech. Další nařízení, které upravuje městské uzly je Nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení č. 1316/2013 a  č. 283/2014 - Nařízení - 2021/1153.

[utilization factor of electrolyzer]

Celkové využití elektrolyzéru; závisí především na dostatku elektrické energie pro jeho maximální utilizaci. Utilizace elektrolyzéru je omezena, pokud je jeho napájení přerušované, např. v případě, že je napojen přímo na solární elektrárnu a vyrábí vodík jen tehdy, kdy má dostatek elektřiny vyráběné ze slunečního svitu. Utilizace elektrolyzéru se měří v procentech v rámci jednoho roku v poměru k instalovanému výkonu zařízení. Pokud například hovoříme o utilizaci 40 %, neznamená to, že elektrolyzér běžel jen 40 % času z roku na 100 % výkonu, znamená to, že z teoretického maximálního množství (100 %) vyrobeného vodíku v daném zařízení za rok vyrobil jen 40 %.

[vertically integrated company]

Vertikálně integrovaným podnikem je plynárenský podnik či skupina plynárenských podniků nebo vodíkový podnik či skupina vodíkových podniků, v nichž je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a v nichž podnik nebo skupina podniků vykonávají alespoň jednu z funkcí přepravy, distribuce, dopravy vodíku, provozování vodíkového terminálu, skladování LNG nebo zemního plynu nebo vodíku a alespoň jednu z funkcí výroby (těžby) nebo dodávek zemního plynu nebo vodíku.

Každý členský stát EU má podle čl. 3 Nařízení EU o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu povinnost připravit Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. Dokument obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy. V roce 2023 byl plán ČR aktualizován.

Další informace viz Přenosová soustava, Emise skleníkových plynů či Obnovitelné zdroje energie