Vodíkový slovník

[RFNBO, renewable fuels of non-biological origin]

Někdy též „kapalná a plynná paliva nebiologického původu“. Jedná se o obnovitelný vodík, obnovitelný metanol, obnovitelný čpavek či e-paliva. Podle směrnice RED lze RFNBO vyrobit jen za využití elektrolýzy, která je poháněná obnovitelnými zdroji energie s výjimkou biomasy. Definici včetně metodologie stanovující pravidla jejich výroby lze nalézt ve Směrnici na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Další informace viz Elektrolýza či Obnovitelné zdroje energie

[OZE, renewable energy sources, RES]

Energií z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelnou energií rozumíme energii z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrné energie, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, osmotické energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu. Tato definice je v souladu s RED. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU a je součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a Rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030). Pravidla EU týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a správy stanoví balíček Čistá energie pro všechny Evropany.

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[renewable hydrogen, zelený vodík]

Jedná se o vodík, který byl vyroben elektrolýzou za použití obnovitelných zdrojů (OZE) s výjimkou biomasy. Je součástí obnovitelných paliv nebiologického původu. Pravidla jeho výroby stanovuje akt v přenesené pravomoci upravující pravidla výroby RFNBO.

Další informace viz Elektrolýza či Obnovitelná paliva nebiologického původu (RFNBO)

[dohoda o odběru]

V případě vodíkového hospodářství se jedná o jakékoli smluvní dohody mezi výrobcem vodíku a jeho spotřebitelem, která obsahuje buď závazek podniku odebírat po určitou dobu jistý podíl vodíku vyprodukovaného v rámci určitého projektu, nebo závazek předkladatele projektu poskytnout podniku možnost tak učinit.

[obnovitelné zdroje energie, renewable energy sources, RES]

Energií z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelnou energií rozumíme energii z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž větrné energie, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, osmotické energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu. Tato definice je v souladu s RED. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU a je součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a Rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030). Pravidla EU týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a správy stanoví balíček Čistá energie pro všechny Evropany.

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[fuel cell]

Elektrochemické zařízení, které vyrábí elektřinu, kdy do systému na straně anody vstoupí vodík a na straně katody kyslík. Vodík je na anodě rozložen na elektron a vodíkový proton, který je transportován membránou ke katodě, tam reaguje s kyslíkem za vzniku elektrické energie a jako odpadní látka vzniká voda.

Další informace viz FCEV

[proton exchange membrane]

Zkratka je používána pro elektrolyzér využívající protonově vodivou membránu. Výhodou PEM elektrolyzérů je rychlé zprovoznění a dosažení požadované pracovní teploty, nevýhodou (cena) je využití iridia a platiny na katalyzátoru ke zlepšení stability chemického rozkladu vody.

Další informace viz FCEV, PGM či Elektrolýza

[platinum group metals, kovy platinové skupiny]

Kovy této skupiny zahrnují ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium a platinu. Používají se např. při výrobě elektrolyzérů, resp. v katalyzátorech pro vodíkové palivové články. V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny. PGM patří mezi tzv. kritické a strategické suroviny. Nakládání s kritickými a strategickými surovinami nově upravuje tzv. Akt o kritických surovinách.

Další informace viz Elektrolýza, Elektrolyzér či FCEV

[fuelling station]

Někdy také plnička, je systém/zařízení vydávající plynný vodík do vozidel. Plnicí stanice funguje na principu přepouštění vodíku či přímé komprese vodíku do nádrže vozu, zpravidla na 350 barů pro autobus/nákladní automobil a 700 barů pro osobní automobil/dálkové nákladní vozy. Vodíková plnicí stanice a silniční vozidla jsou vybavena koncovkami podle mezinárodně uznaného technického standardu. Proces je velmi podobný tankování tradičních fosilních paliv.

[gas package]

Označení pro nařízení a směrnici, které upravují vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů (OZE), se zemním plynem a s vodíkem.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie

[transmission system/network/grid]

Přenosová soustava společně s distribuční soustavou zajišťuje přenos elektrické energie od výrobců k odběrným místům. Soustavy jsou odlišené napětím a mají rozdílné provozovatele. Přenosová soustava je tvořena vedením na hladině 400 kV, 220 kV a transformátory mezi těmito hladinami a tvoří páteř elektrizační soustavy. Slouží k přenosu velkých výkonů na velké vzdálenosti a zajišťuje propojení elektrizační soustavy se soustavami zahraničními a dále slouží pro vyvedení výkonu z velkých systémových elektráren. Provozovatelem přenosové soustavy v České republice je společnost ČEPS, a.s. Další informace o přenosové soustavě si můžete přečíst např. na Informačním portálu energetické gramotnosti.

Další informace viz Distribuční soustava

[transmission network]

Přepravní soustava je vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů (o provozním tlaku nad 4,0 MPa) a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, sloužících k přepravě plynu (včetně vodíku). Přepravou plynu je míněn transport plynu z výrobních oblastí ke koncovým spotřebitelům podzemními potrubími. Plynárenský balíček, který byl přijat v květnu 2024, rozeznává přepravní soustavu a distribuční soustavu. Provozovatelem přepravní soustavy je v ČR společnost NET4GAS.

Další informace viz Distribuční soustava, Vodíková soustava, Vodíková distribuční soustava či Vodíková přepravní síť

[recycled carbon fuels]

Jedná se o kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních. Definovány jsou v článku 2 směrnice RED.

Další informace viz RED

[Renewable Energy Directive, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů]

Zkratka označuje směrnici o podpoře používání energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice již byla třikrát doplněna. Proto jsou používána označení RED 1, 2 a 3. RED 1 vstoupila v platnost v roce 2015, RED 2 v roce 2018 a RED 3 v roce 2023. Směrnice RED 3 má být transponována do národního práva členských států do poloviny května 2025. Směrnice zavádí zejména společný sytém na podporu energie z obnovitelných zdrojů napříč různými odvětvími a jako závazný celkový cíl stanovuje 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %. Směrnice také požaduje do roku 2030 zajistit záměnu 42 % vodíku spotřebovaného v průmyslu vodíkem obnovitelným a 1 % podíl RFNBO na sektoru dopravy. Všechny směrnice RED naleznete ZDE.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie či Obnovitelný vodík

Zkratka je používána pro Nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu. To vzniklo s cílem zajistit na celém unijním trhu letecké dopravy rovné podmínky, pokud jde o letecké palivo, které tvoří podstatnou část nákladů provozovatelů letadel, a zároveň posílit dekarbonizaci letecké dopravy podporou udržitelných leteckých paliv. Nařízení podporuje využití tzv. udržitelných leteckých paliv. Ta zahrnují syntetická letecká paliva (SAF), letecká biopaliva a recyklovaná letecká paliva s obsahem uhlíku. Syntetická letecká paliva jsou paliva, která jsou palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu.

Další informace viz E-paliva, Obnovitelná paliva nebiologického původu či Obnovitelná paliva