Vodíkový slovník

[Important Project of Common European Interest, Významné projekty společného evropského zájmu]

IPCEI neboli významné projekty společného evropského zájmu jsou obvykle projekty, které se zaměřují na závažná tržní nebo systémová selhání a společenské výzvy, které by jinak nebyly řešeny. Aby byl projekt označen jako IPCEI musí být tzv. společného evropského zájmu (tj. splňovat jeden nebo více cílů EU (např. evropský výzkumný prostor, transevropské energetické sítě či dopravní sítě, Unie inovací, Digitální agenda pro Evropu atd.), musí mít významný dopad na konkurenceschopnost, udržitelný růst, řešit sociální výzvy či vytvářet hodnoty po celé EU, musí zahrnovat více než jednu zemi EU a přínosy musí zahrnovat výraznou součást EU, musí přinášet užitek nejen zúčastněným stranám, ale společnosti a/nebo hospodářství jako celku prostřednictvím jasně identifikovatelných pozitivních efektů přelévání (měřitelné přínosy pro občany a/nebo další odvětví hospodářství). První vodíkové IPCEI byly schváleny v roce 2022 (State Aid) pod názvem Hy2Tech. Druhá vlna vodíkových IPCEI projektů byla schválena v roce 2024 a měla název Hy2Use. Přehled vodíkových IPCEI viz IPCEI Hydrogen.

Další informace viz Transevropská dopravní síť

[platinum group metals, PGM]

Kovy této skupiny zahrnují ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium a platinu. Používají se např. při výrobě elektrolyzérů, resp. v katalyzátorech pro vodíkové palivové články. V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny. PGM patří mezi tzv. kritické a strategické suroviny. Nakládání s kritickými a strategickými surovinami nově upravuje tzv. Akt o kritických surovinách.

Další informace viz Elektrolýza, Elektrolyzér či FCEV

[low-carbon hydrogen, nízkouhlíkový vodík]

LCH je vodík vyráběný z neobnovitelných zdrojů energie, který splňuje prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů o 70 % v porovnání s fosilním komparátorem 94g CO₂ na 1 MJ energie. Jedná se o vodík, který byl vyroben s maximální emisní stopou 3,38 kg CO₂ na 1 kg vodíku. Definici včetně metodologie stanovující pravidla jeho výroby lze nalézt ve Směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, která je součástí tzv. plynárenského balíčku.

Další informace viz Plynárenský balíček či Emise skleníkových plynů

[levelised cost of hydrogen, vyrovnané náklady na výrobu vodíku]

Termín se používá pro standardizovanou metodiku, kterou ekonomové používají k porovnání nákladů na výrobu vodíku (i jiných komodit) různými metodami. Zohledňuje celkové náklady (fixní i variabilní) na výrobu jednoho kilogramu po dobu životnosti zařízení. Metrika se používá jako ukazatel ceny vodíku v dnešním vyjádření (při diskontování budoucích nákladů), která je nutná k dosažení finanční rentability. Jedná se tedy o důležitý výpočet pro posouzení proveditelnosti projektu v rané fázi a porovnání možností.

[LCOH, vyrovnané náklady na výrobu vodíku]

Termín se používá pro standardizovanou metodikou, kterou ekonomové používají k porovnání nákladů na výrobu vodíku (i jiných komodit) různými metodami. Zohledňuje celkové náklady (fixní i variabilní) na výrobu jednoho kilogramu po dobu životnosti zařízení. Metrika se používá jako ukazatel ceny vodíku v dnešním vyjádření (při diskontování budoucích nákladů), která je nutná k dosažení finanční rentability. Jedná se tedy o důležitý výpočet pro posouzení proveditelnosti projektu v rané fázi a porovnání možností.

Soubor legislativních úprav a reforem energetického zákona, které transponují do českého právního řádu nové aspekty, například komunitní energetiku či agregaci flexibility.

[zkapalněný vodík]

V přírodě se vodík vyskytuje jako plyn nebo ve formě molekul, vodík lze však zkapalnit. Ke zkapalnění vodíku dochází při velmi nízkých teplotách. Kapalný vodík se obvykle musí skladovat při teplotě -253 °C. Zkapalněný vodík má velmi vysokou energetickou hustotu a je tak jednou z možností pro přepravu vodíku. Zkapalnění 1kg vodíku vodíku sebere okolo 30 % energie z paliva.

[Liquid organic hydrogen carriers, kapalné organické nosiče vodíku]

LOHC jsou nosné molekuly, na které lze v procesu tzv. hydrogenace navázat vodík v místě jeho výroby. Nosič (např. toluen) lze skladovat, přepravovat a vodík lze z nosiče uvolnit (dehydrogenace) na požadovaném místě. Molekulu nosiče lze znovu použít.

Další informace viz LH₂

[carbon border adjustment mechanism, CBAM]

Zkráceně bývá označován jako „uhlíkové clo“. V roce 2021 přijala Evropská komise Nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Jeho podstatou je výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Konečným důsledkem tohoto nařízení bude od roku 2026 povinnost dovozců na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek (EU ETS). CBAM se týká dovozců ze třetích zemí a následujících komodit: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Nařízení o CBAM je účinné od října 2023, kdy začalo tzv. přechodné období. To bude trvat do 31. prosince 2025. 

Další informace viz Emise skleníkových plynů

[urban nodes]

Jsou definovány v Nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské sítě. Jedná se zpravidla o krajská města nebo města s více než 100 000 obyvateli. V ČR je celkem 10 městských uzlů, kterými jsou: Brno, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Podle nařízení AFIR musí členské státy zajistit do konce roku 2031 výstavbu plnicí stanice každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T a v městských uzlech. Další nařízení, které upravuje městské uzly je Nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení č. 1316/2013 a  č. 283/2014 - Nařízení - 2021/1153.

[bidding zone]

Nabídková (někdy též obchodní) zóna je koncept používány v elektroenergetice; v souvislosti s výrobou obnovitelného vodíku se objevuje např. ve směrnici RED a příslušných delegovaných aktech. Konkrétně se jedná o geografickou oblast, v jejímž rámci dochází k obchodu s elektrickou energií bez přidělené kapacity (důležité pro přeshraniční obchod s elektřinou), a které jsou zpravidla definovány hranicemi členského státu.

Další informace viz Geografická korelace, Obnovitelný vodík či Delegovaný akt

[Národní akční plán čisté mobility]

NAP CM vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která v případě elektromobility a zemního plynu (a částečně rovněž vodíku) stanoví členským státům povinnost rozvíjet příslušnou infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic. NAP CM stanoví požadavky na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic s časovým horizontem do roku 2030. V dubnu 2020 byla v ČR schválena aktualizace NAP CM, ta reaguje na dosavadní postup plnění, nové výzvy v této oblasti a reflektuje i nejnovější vývoj legislativy EU. Aktualizovaný plán se nově zabývá i rozvojem bezemisní mobility v nesilničních druzích dopravy. Dokument obsahuje aktualizované cíle počtu vozidel na jednotlivá alternativní paliva a rozsahu doprovodné infrastruktury v České republice k roku 2030. Aktualizovaný NAP CM viz tisková zpráva Ministerstva dopravy ČR.

Další informace viz AFIR či Plnicí stanice

[Net-Zero Industry Act, NZIA]

Nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise je součástí průmyslového plánu spadajícího do tzv. Zelené dohody pro Evropu. Cílem nařízení je pokrýt 40 % potřeb EU v oblasti produktů strategických technologií, jako jsou elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, solární fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie a tepelná čerpadla, z produktů vyrobených v Evropě. Nařízení bylo přijato v květnu 2024.

Další informace viz Elektrolyzér, Obnovitelné zdroje energie, Net-zero či Zelená dohoda pro Evropu

[NAP CM]

NAP CM vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která v případě elektromobility a zemního plynu (a částečně rovněž vodíku) stanoví členským státům povinnost rozvíjet příslušnou infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic. NAP CM stanoví požadavky na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic s časovým horizontem do roku 2030. V dubnu 2020 byla v ČR schválena aktualizace NAP CM, ta reaguje na dosavadní postup plnění, nové výzvy v této oblasti a reflektuje i nejnovější vývoj legislativy EU. Aktualizovaný plán se nově zabývá i rozvojem bezemisní mobility v nesilničních druzích dopravy. Dokument obsahuje aktualizované cíle počtu vozidel na jednotlivá alternativní paliva a rozsahu doprovodné infrastruktury v České republice k roku 2030. Aktualizovaný NAP CM viz tisková zpráva Ministerstva dopravy ČR.

Další informace viz AFIR či Plnicí stanice

[uhlíkově neutrální]

Je stav, kdy daný proces dosáhne 100 % omezení vypouštění emisí skleníkových plynů do atmosféry, zpravidla dosažený přechodem k obnovitelné či jaderné energii v sektorech energetiky, průmyslu a dopravy.

Další informace viz Emise skleníkových plynů, Obnovitelné zdroje energie, NZIA či Zelená dohoda pro Evropu