Vodíkový slovník

[compressed gaseous hydrogen]

Stlačování plynného vodíku hraje roli v přepravě, skladování a tankování vodíku. Důvodem je to, že za normálního tlaku a za normální teploty má vodík nízkou energetickou hustotu. 3 000 litrů vodíku v plynné fázi při atmosférických podmínkách například obsahuje stejné množství energie jako jeden litr benzinu. Vodík se musí stlačit, aby se zvýšila jeho energetická hustota a mohl se potom efektivně skladovat a přepravovat. Standardní provozní tlak pro dnešní vodíková vozidla je 350 bar (nákladní vozy a autobusy), v osobních vozech 700 bar. Pro stlačení vodíku na tento tlak se používají kompresory, přičemž energie potřebná pro stlačení na 350 nebo 700 bar je do 10 % energie v palivu. Při stlačení na 700 bar má vodík energetickou hustotu přibližně 40 kg na 1 m³.

Další informace viz Plnicí stanice

[delegated act]

Termín se používá pro právní normy (nařízení, směrnice) tzv. v přenesené pravomoci. Jedná se o právní akty, které může Evropská komise nezávisle zpracovat po zplnomocnění uděleném institucemi EU. Komise obvykle prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci zpracovává techničtější aspekty daných problematik. V případě obnovitelného vodíku jsou relevantní dva delegované akty doplňující směrnici RED: 1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanovují minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, a 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci v němž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy. Jako delegovaný akt vzniknou i pravidla pro výrobu nízkouhlíkového vodíku zakotvená ve směrnici plynárenského balíčku, a to nejpozději do srpna 2025.

Další informace viz Obnovitelný vodík, Emise skleníkových plynů, Plynárenský balíček či Obnovitelná paliva nebiologického původu

[hydrogen derivatives]

Jsou chemické sloučeniny jejichž stavebním kamenem jsou molekuly vodíku. Tyto deriváty se využívají k transportu vodíku na delší vzdálenosti. Jedná se například o čpavek, methanol či e-paliva. Hlavní výhodou přeměny vodíku na jeho deriváty je, že energetická hustota těchto produktů je výrazně vyšší. Zvýšení hustoty energie umožňuje nákladově efektivnější přepravu na dlouhé vzdálenosti a dlouhodobé skladování. Z těchto důvodů se deriváty vodíku stanou klíčovým prostředkem pro celosvětový obchod s obnovitelnou energií.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie

[distribution network]

Distribuční soustava je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení sloužící k zajištění distribuce (dopravy) elektřiny, zemního plynu či vodíku zákazníkům na vymezeném území. Distribuční soustavou se dostává zemní plyn, vodík i elektrická energie ke koncovým odběratelům. Je napájena zpravidla z přenosové (v případě plynů z přepravní) soustavy. Provozovatelem přepravní soustavy je v ČR společnost NET4GAS, provozovatelů distribuční soustavy je v ČR několik, např. GasNet, Pražská plynárenská Distribuce, EG.D a další.

Další informace viz Přepravní soustava, Vodíková soustava, Vodíková distribuční soustava či Vodíková přepravní síť

[offtake agreement]

V případě vodíkového hospodářství se jedná o jakékoli smluvní dohody mezi výrobcem vodíku a jeho spotřebitelem, která obsahuje buď závazek podniku odebírat po určitou dobu jistý podíl vodíku vyprodukovaného v rámci určitého projektu, nebo závazek předkladatele projektu poskytnout podniku možnost tak učinit.

Termín převzatý z němčiny; jedná se o období zpravidla mezi prosincem až únorem, kdy větrné turbíny nemají dostatek větru a fotovoltaické systémy nemají dostatek slunce k výrobě dostatečného množství elektřiny. Dunkelflaute může trvat dny i týdny.

[e-fuels]

E-paliva jsou paliva, která jsou synteticky vyráběna s využitím obnovitelné energie (OZE). Vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny se ve specializovaném procesu syntézy kombinuje s oxidem uhličitým (CO₂). CO₂ se získává přímo ze vzduchu nebo z průmyslových podniků emitujících oxid uhličitý. Tímto procesem vznikají plynné nebo kapalné uhlovodíky, z nichž se v dalším procesu vyrábí e-paliva. Ta jsou ve svém celém životním cyklu považována za neutrální z hlediska skleníkových plynů, protože se při spalování uvolňuje stejné množství CO₂, které bylo předtím odebráno z prostředí a využito k jejich výrobě.

Další informace viz Emise skleníkových plynů, Deriváty vodíku či ReFuelEU Aviation

[European Hydrogen Bank, Evropská vodíková banka]

Evropská vodíková banka je iniciativou Evropské komise v rámci Inovačního fondu, která poskytuje firmám z členských států možnost získat provozní podporu na výrobu obnovitelného vodíku prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (aukce). V roce 2024 proběhla první vodíková aukce. Záměrem mechanismu EHB je nejen podpořit výrobu vodíku, ale také jeho spotřebu. Toho má být dosaženo mechanismem, kdy platba z EHB dorovná výrobci rozdíl mezi cenou obnovitelného vodíku a levnějšího vodíku vyrobeného z fosilních paliv. 

Další informace viz Obnovitelný vodík

Nebo také výroba vodíku elektrolýzou je elektrochemická reakce, při které dochází ke štěpení molekul vody za použití elektrické energie, kdy na katodě dochází k redukci na vodík a na anodě k redukci na kyslík. Na rozdíl od procesu využívajících fosilních paliv využívá elektrolýza vody k výrobě vodíku pouze vodu a elektrickou energii. Dodáním dostatečného množství elektrické energie dojde k rozštěpení vazby v molekule vody za vzniku kyslíku a vodíku. V praxi rozlišujeme několik typů elektrolýzy vody, které se liší především druhem elektrolytu a teplotou, při které proces probíhá. Jedná se o alkalickou (AEM), vysokoteplotní (SOEC) a PEM elektrolýzu vody (PEM).

Další informace viz Elektrolyzér

Elektrolyzér je zařízení pro odlučování, štěpení a transformaci materiálu nebo molekuly (redukčně-oxidační reakce) pomocí elektrické energie. Ve vodním elektrolyzéru se molekuly vody (H₂O) mění na molekuly vodíku (H₂) a molekuly kyslíku (O₂). Existují různé druhy elektrolyzérů, označení elektrolyzérů bývá odvozováno od typu membrány a procesu elektrolýzy (AEM, PEM či SOEC).

Další informace viz Elektrolýza

[greenhouse gas emissions, GHG]

Emise skleníkových plynů vznikají vedle geologických procesů zpravidla lidskou činností a vedou k oteplování planety Země. Mezi skleníkové plyny lze zařadit především oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄) či oxid dusný (N₂O). Podrobně ke skleníkovým plynům a příslušným opatřením EU viz infografika emise skleníkových plynů podle zemí a odvětví.

[European Network of Network Operators of Hydrogen, Evropská síť provozovatelů vodíkových přepravních soustav]

Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H.

Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava

[European Network of Transmission System Operators for Electricity, Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav]

Síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti ENTSO-E, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přenosová soustava

[European Network of Transmission System Operators for Gas, Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přepravní soustava

[EU Emissions Trading System, Systém obchodování s emisními povolenkami]

V současnosti se dělí na EU ETS 1, do kterého jsou zahrnuty průmyslové výroby a energetická zařízení, včetně výroby tepla, a na EU ETS 2, který by měl být spuštěn od roku 2027 a měl by zahrnout sektor dopravy a vytápění. Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů.

Další informace viz CBAM, Deriváty vodíku či Obnovitelný vodík