Aktuality

Náš člen ORLEN Unipetrol pořádá tento rok soutěž pro nadějné a novátorské studenty, startupy či menší firmy s názvem CHEMTECHNEXT. Do soutěže se může přihlásit kdokoliv, kdo pracuje na něčem, co by mohlo pomoct inovovat oblast recyklace plastů, využití vodíku, budoucnost mobility, průmysl 4.0, nebo má nápad na zajímavou strategii, kterou by měly implementovat velké společnosti při přechodu na udržitelné fungování.

V Ústí nad Labem zachránili více než sto let starou unikátní technickou památkou využívající vodík na ztužování tuků. Historii vodíku začal v Ústeckém kraji psát Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu od roku 1897. Vodík byl vyráběn elektrolýzou roztoku soli, při které vznikal jako vedlejší produkt. Zpočátku byl používán jako přísada do svítiplynu pro osvětlení města. Od roku 1913 do konce 80. let 20. století pak byl vodík z elektrolýzy využíván v nedaleké ztužovně tuků, kam byl přepravován vodíkovodem přes řeku Labe. Jednalo se o první ztužovnu tuku na pevninské Evropě. Ústí nad Labem se tak díky firmě na výrobu mýdla, rostlinného oleje a tuku Schicht stalo vodíkovým centrem Rakousko-Uherska na přelomu 19. a 20. století. Nyní jsou 110 let staré stroje ze ztužovny tuku dříve využívající vodík uchovány v Muzeu města Ústí nad Labem.

Vláda ČR schválila v pondělí 26. 7. 2021 Vodíkovou strategii České republiky, na které spolupracovala i s Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP). Česká republika se tak zařadila po bok zemí, jakými je například Německo, které ve vodíkovém hospodářstvím spatřují velký potenciál. Cílem strategického dokumentu je zajistit redukci emisí skleníkových plynů a podpořit hospodářský růst České republiky. Toho by mělo být dosaženo podporou výroby, využití, dopravy a skladování nízkouhlíkového vodíku. Strategie se zaměřuje i na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a úschovny energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, a občany, kterým zajistí život v čistším a zdravějším prostředí.

Společnost Hyundai Motors navázala partnerství s regionálním distributorem zboží v americké Kalifornii. Díky této spolupráci dodá do roku 2023 na kalifornské silnice 30 nákladních automobilů s označením Hyundai XCIENT Fuel Cell. Nákladní automobily XCIENT brázdí silnice ve Švýcarsku již bezmála rok. Kumulativně najely okolo 1 milionu kilometrů. Specifikem amerického modelu nákladního vozu budou nádrže s tlakem 700 barů, které zvládnou pojmout takové množství vodíku, jež vystačí na 800 kilometrů jízdy. Maximální přípustná hmotnost vozidla je 37 tun.

Společnost Siemens Smart Infrastructure začala s konstrukcí továrny na výrobu zeleného vodíku o kapacitě 8,75 MW. Podle společnosti by měla vyrobit až 1 350 tun zeleného vodíku ročně, a to výhradně z obnovitelných zdrojů energie. Továrna se nachází v bavorském okresu Wunsiedel, nedaleko českých hranic. Do chodu bude uvedena v létě 2022.

Mezinárodní vodíkový fond Hydrogen 1 vstupuje do společnosti CHEMINVEST s.r.o. Společně se zaměří na zavádění bezemisních vodíkových technologií v České republice a ve střední Evropě. Vstupem fondu HYDROGEN1 do společnosti CHEMINVEST s.r.o. dochází k propojení úspěšného investičního fondu a osvědčeného technologického partnera na poli bezemisních vodíkových technologií. Strategické partnerství je navíc podpořeno vazbou mezi fondem HYDROGEN1 a společností Plug Power Inc. – klíčovým celosvětovým hráčem v oboru. Společnou ambicí HYDROGEN1 a CHEMINVEST s.r.o. je tak poskytnout svým obchodním partnerům v České republice a oblasti střední Evropy podporu pro uvádění vodíkových technologií do praxe.

Náš člen Hyundai Motors bude v nadcházejících týdnech spolupracovat s německými provozovateli autobusů na zkušebním provozu autobusu Elec City Fuel Cell s pohonem na vodík. Hyundai zároveň zkoumá možnosti uvedení autobusu na evropský trh. Němečtí provozovatelé autobusů budou přepravovat cestující na běžných linkách v německém Mnichově. Autobus ujede na plnou nádrž více než 500 kilometrů.

Německý investor a zřizovatel větrných a solárních elektráren Svevind plánuje na kazašské stepi postavit až 45 GW výkonu větrné a solární elektřiny. Celý systém by měl být doprovázen elektrolyzéry o výkonu 30 GW, které by měly ročně vyrobit až 3 miliony tun zeleného vodíku. Projekt se nachází ve stavu dohody o společném záměru mezi společností Svevind a Kazašskou národní investiční společností. O realizaci projektu se bude rozhodovat až mezi lety 2025 – 2027. Pokud by se projekt naplnil, jednalo by se vedle panevropského projektu HyDeal Ambition, který cílí na 95 GW solárního výkonu a elektrolyzéry o výkonu 67 GW, o jeden z největších projektů na výrobu zeleného vodíku na světě. 

Na Evropském vodíkovém fóru, které je výsledkem aktivit European Clean Hydrogen Alliance (Evropská aliance pro čistý vodík) a které se uskutečnilo v polovině června, představila Evropská komise celkem 997 vodíkových projektů, jež splnily předem stanovená kritéria. Pokud by se všechny projekty realizovaly, bude Evropa do roku 2030 vyrábět více jak 6 milionů tun zeleného vodíku, přes 2 miliony tun modrého a okolo půl milionu tun vodíku z odpadu. To se rovná asi 300 TWh ročně.

Evropská komise zveřejnila 2. 6. 2021 informaci ohledně nového partnerství, které podpoří investice do zeleného a nízkoemisního průmyslu. Společně se společností Breakthrough Energy Catalyst, za kterou stojí celosvětově známý americký filantrop Bill Gates, cílí partnerství na mobilizaci investic napříč soukromým a veřejným sektorem. Od spolupráce je očekáváno zprostředkování až 1 miliardy eur mezi roky 2022 – 2026 na řadu projektů. Finance by měly jít zejména na vybudování velkých demonstračních projektů zaměřující se na čisté technologie. Cílem je, aby tyto projekty snížili koncovou cenu čistých technologií, zrychlily jejich nasazení a pomohly redukovat emise oxidu uhličitého. Nové partnerství chce investovat do velkých celoevropských projektů, které naplní ambice Zelené dohody pro Evropu, jmenovitě se jedná o rozvoj zeleného vodíku, udržitelných paliv pro leteckou dopravu, technologie přímého zachytávání uhlíku ze vzduchu a dlouhodobé skladování elektrické energie. V budoucnu se počítá i s investicemi do výroby nízkouhlíkové oceli a cementu.