Čína je již několik let pionýrem ve vodíkových technologiích, patří také k největším výrobcům elektrolyzérů i vlastníkům největších vodíkových projektů. Peking tak v některých segmentech vodíkové ekonomiky udává tón celosvětově. Tato skutečnost nás nutí věnovat vývoji čínského vodíkového ekosystému značnou pozornost. To platí i o nové zprávě Global Hydrogen Review 2024, kterou vydala IEA v minulém týdnu. Jak hodnotí IEA vodíkový vývoj v Číně? A co plánuje čínská vláda v oblasti vodíkového hospodářství?  

Čína drží v rozvíjejícím se vodíkovém hospodářství několik světových prvenství. Podle zprávy Global Hydrogen Review 2024, kterou v minulém týdnu publikovala IEA, vede Čína v mnoha ohledech. V roce 2023 40 % projektů plánujících výrobu obnovitelného vodíku, u nichž bylo přijato FID, bylo v Číně. Ta je také největším výrobcem obnovitelného vodíku (až 65 % celosvětové výrobní kapacity) a jeho největším spotřebitelem (29 % celosvětové spotřeby). Podle IEA roste spotřeba obnovitelného vodíku a jeho derivátů v Číně zejména v průmyslu, postupně také v dopravě; roste počet vodíkových nákladních vozidel a vodíkových autobusů a tomu odpovídá i rychle rostoucí výstavba vodíkových plniček. IEA uvádí, že 95 % všech vodíkových nákladních vozů jezdí po čínských silnicích. Čína také vede ve výrobě elektrolyzérů; v roce 2023 se v Číně vyrobilo 60 % všech elektrolyzérů. Global Hydrogen Review 2024 odhaduje, že Peking si toto prvenství udrží i v následujících letech, i když podíl evropských a amerických výrobců poroste. Podle IEA bude v Číně v roce 2030 vyrobeno až 30 % všech elektrolyzérů.

Zprávy z Číny naznačují, že vedle obnovitelného vodíku a výroby elektrolyzérů lze v posledních měsících zaznamenat i nárůst zájmu o výrobu a spotřebu amoniaku a methanolu. Největším spotřebitelem obou vodíkových derivátů byl v Číně tradičně chemický průmysl a výroba průmyslových hnojiv, v současnosti však roste poptávka ze strany lodních přepravců. Výroba na vodíku založených paliv pro lodní průmysl se v rámci Číny koncentrovala především v Hong Kongu. 

Z čeho pramení uvedená čínská prvenství a co je hybnou sílou rozvoje čínského vodíkového ekosystému? Za hlavní hybnou sílu rozvoje obnovitelného vodíku můžeme v Číně považovat státní úřady, resp. státem nastavené klimatické a ekonomické cíle. V březnu 2022 publikovala čínská vláda Plán rozvoje obnovitelného vodíku na období 2021-2035. Tento plán mj. deklaruje, že s cílem dosáhnout průlomu ve vodíkových inovacích vytvoří vláda centralizovanou inovační platformu pro vodíkový výzkum, podpoří výstavbu vodíkové infrastruktury včetně přepravních a skladovacích kapacit a podpoří vodíkové aplikace včetně energetického využití vodíku a vodíkové mobility. Na uvedený plán navázala série politických opatření a podpůrných kroků i certifikačních politik.

V létě 2022 vláda zveřejnila Pětiletý plán rozvoje obnovitelné energie, který také počítá s rozvojem výroby i využití obnovitelného vodíku. Na něj jaře 2023 navázal vládní Průvodce pro výstavbu vodíkových průmyslových projektů a systém standardů, které mají sloužit domácím i zahraničním hráčům podnikajícím na čínském vodíkovém trhu. Na jaře 2024 na sjezdu čínské komunistické strany potvrdil premiér vládní podporu rozvoji výroby i spotřeby obnovitelného vodíku. Zmínil, že obnovitelný vodík bude jedním z pilířů čínského odchodu od uhlíkové ekonomiky. V květnu 2024 Výbor Komunistické strany Číny publikoval Plán snižování uhlíkové stopy pro období 2024-2025. Ten mj. obsahuje specifické dekarbonizační cíle pro výrobu oceli, amoniaku, petrochemický průmysl, výrobu cementu a dopravu. 

Kromě podpory centrální vlády je druhou hybnou silou čínského vodíkového rozvoje podpora, kterou vodíku dedikují lokální vlády v čínských provinciích. Většina čínských provincií má regionální vodíkové plány a strategie a provinciální vlády investují do vlastních vodíkových projektů. Nejrychleji se vodíkové projekty rozvíjejí v provinciích s vydatnými OZE. Jedinečné postavení ve vodíkových projektech má provincie Vnitřní Mongolsko. Zde se nachází více než polovina všech vodíkových projektů. Právě v této provincii dosahují vodíkové projekty nejlepších výrobních cen, a to kolem 2 až 3 euro za kilogram obnovitelného vodíku. Této ceny v současnosti dosahují v celosvětovém měřítku jen některé projekty v Argentině a Chile.

Závěrem lze ještě zmínit, že vedle domácího vodíkového rozvoje se čínské firmy zapojují do vodíkového hospodářství i v dalších zemích. Z evropských států můžeme zmínit např. Španělsko. Právě zde v září 2024 oznámily hned dvě čínské firmy miliardové investice; jedná se o Hygreen Energy a Envision Energy. Obě plánují na různých částech Španělska vyrábět elektrolyzéry a větrné turbíny.

Jaké dopady může mít uvedený vývoj v Číně na celosvětový a evropský rozvoj výroby a využití obnovitelného vodíku? Na jednu stranu je čínský vodíkový boom vnímán v USA a v Evropě jako potenciální problém pro pomaleji se rozvíjející domácí trhy, na druhou stranu je však třeba konstatovat, že čínský vývoj a čínské projekty již nyní testují výhody a nevýhody různých vodíkových technologických řešení a odhalují evropským i americkým výrobcům a spotřebitelům slepé či naopak smysluplné cesty.  

Více informací na Global Hydrogen Review 2024 – Analysis - IEA

Zdroj obrázku: https://www.theautopian.com/a-deep-dive-into-why-china-still-believes-in-hydrogen-powered-vehicles/