V prosinci 2025 schválil německý spolkový kabinet nové vodíkové povinnosti vyplývající ze směrnice RED. Podobně jako řada dalších států se Německo zaměřilo nejprve na sektor dopravy. Nově tak němečtí dodavatelé paliv budou muset dodávat na trh do roku 2030 přibližně 1,2 % paliv ve formě obnovitelného vodíku, čpavku, metanolu či e-paliv (RFNBO). Povinnosti lze plnit využitím obnovitelného vodíku v rafinerii k výrobě konvenčních paliv. Cíl začíná v roce 2026 na 0,1 % a postupně narůstá až k zmíněným 1,2 %. V roce 2030 cíle nekončí a navyšují se, a to až na 8 % od roku 2030 a dále. Německo stanovilo pokutu za neplnění těchto povinností ve výši okolo 14 € za kg vodíku, tedy o 4 € více než Česká republika. Podle organizace eFuel Alliance navržené cíle nekorespondují s německou vodíkovou strategií cílící na výstavbu 10 GW elektrolytických kapacit do roku 2030. Mezi důvody, proč jsou cíle nižší, než by bylo s ohledem na strategii potřeba, lze zařadit především vysokou cenu obnovitelného vodíku a z něj vyráběných paliv. HYTEP na problematiku dlouhodobě upozorňuje a žádá o změnu pravidel, která má potenciál snížit cenu vodíku ve střední Evropě až o 3 € za kilogram.
V porovnání s Českou republikou schválila Německá spolková republika ambicióznější cíle s vyšší pokutou, která již může být dostatečnou motivací pro využívání obnovitelného vodíku v sektoru dopravy. Jak se Německo postaví k průmyslovému cíli směrnice RED, ale doposud není jasné. Nejedná se ale o poslední důležitou informaci z této osmdesáti milionové země. Podle tiskové zprávy společnosti Gascade, která v Německu působí jako provozovatel přepravní soustavy, byla dokončena přestavba prvních 400 km plynovodu s pracovním názvem Flow. Jedná se o částečnou přestavbu plynovodu OPAL, který začíná na severu u plynovodu Nordstream a táhne se až na jih východního Německa k českému propojovacímu bodu Brandov odkud plynovod vede přes Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj k propojovacímu bodu Waidhaus v Bavorsku.
Co dlouhodobě komplikuje výrobu obnovitelného vodíku v EU?
Navzdory pozitivnímu vývoji v oblasti přepravní infrastruktury a povinných cílů i nadále přetrvává zásadní problém a tím je přísná celoevropská regulace výroby obnovitelného vodíku. Aby bylo čím cíle směrnice RED a plynovody plnit, musí Evropa nejprve vyrobit dostatek obnovitelného vodíku. Na import derivátů a jejich krakování se v příštích letech spolehnout nemůže. Výrobu ale komplikují přísně nastavená evropská pravidla, která navíc doznají prvního zpřísnění již v roce 2028 a následně v roce 2030.
Vodíková strategie EU byla původně postavená na předpokladu agresivního rozvoje výroby obnovitelného vodíku a předpokladech nízké ceny elektrolyzérů. V době trvale se navyšujících přebytků z OZE, a tedy i nízkých cen silové energie od jara do podzimu, působily elektrolyzéry jako ideální nástroj pro skladování energie v delších časových horizontech. S realizací prvních projektů se ukázalo, že cena za CAPEX není tak nízká (Vodíková strategie EU citovala i čísla ve výši pouhých 600 € za kW), jak se předpokládalo. Například v České republice je dle tržních informací takřka nemožné postavit elektrolyzér za ceny nižší než 3 000 € za kW.
Regulace ale počítala s jinými předpoklady, a tak vznikla pravidla, která omezují, jaké zdroje lze využít pro napájení elektrolyzéru (adicionalita), kdy mohou tyto zdroje v korelaci s elektrolyzérem vyrábět a spotřebovávat elektřinu (časová korelace), a kde se mohou nacházet (geografická korelace). Výsledkem je přeregulované odvětví, které od roku 2030 požaduje po výrobcích obnovitelného vodíku spotřebovávat elektřinu z OZE v elektrolyzéru jen v momentě, kdy svítí slunce a fouká vítr. Dalším problémem je možnost využít pouze OZE, které není starší 36 měsíců, či které nebylo investičně nebo provozně podpořeno, a to už od roku 2028. Účetní svět výroby vodíku musí přísně kopírovat i reálný svět výroby elektřiny a vodíku, jinak elektrolyzér nemůže vyráběný vodík certifikovat jako obnovitelný.
Akademické studie, které se problematice věnovaly došly k podobným závěrům (viz náš Policy Paper), a to že cena obnovitelného vodíku kvůli pravidlům adicionality a časové korelace roste s jejich zpřísněním. V případě časové korelace z měsíční na hodinovou po roce 2030 dokonce i o 3 €, obzvláště v nabídkových zónách s nedostatkem OZE. Zpřísnění pravidla adicionality po roce 2028, kdy již nelze využívat starší OZE než 36 měsíců, které nesmí být investičně a provozně podpořeno, zase významně snižuje nabídku PPA kontraktů, a tedy i zvyšuje cenu za MWh elektřiny.
Pravidla měla za cíl snížit emisní dopady výroby obnovitelného vodíku, pokud se Evropa vydá cestou elektrifikace jeho výroby (elektrolýza). Ale zatímco u elektrifikace tepla, dopravy a dalších sektorů žádná pravidla neomezují výrobu zelené elektřiny a její spotřebu, u vodíku je tomu naopak. Třešničkou na dortu je fakt, že některé analýzy a studie tvrdí, že zavedením hodinové korelace po roce 2030 nedojde k snížení emisí z výroby vodíku, ale k jejímu zvýšení. To je dáno omezením flexibility provozu elektrolyzéru po roce 2030 kvůli hodinové časové korelaci.
Změna pravidel výroby obnovitelného vodíku sníží jeho cenu
HYTEP dlouhodobě podporuje změnu evropských pravidel výroby obnovitelného vodíku. V prosince vydala video, které přehledně vysvětluje, kde je hlavní problém pravidel, a jak je vyřešit.
Podle platformy je ke zlepšení ekonomiky výroby obnovitelného vodíku nutné:
- Posunout zavedení pravidla adicionality o několik let a zrušit podmínku využití pouze nepodpořených OZE.
- Zachovat měsíční časovou korelaci i po roce 2030
- Umožnit uzavírat PPA kontrakty s OZE alespoň v sousedních nabídkových zónách
Změna regulace je jedním z klíčových kroků, jak snížit cenu obnovitelného vodíku a otevřít jeho využití i ve státech, kde pokuty za neplnění cílů směrnice RED nebudou tak vysoké jako například v Německu. Změna pravidel má navíc potenciál snížit cenu výrobu nejen v České republice, ale v celé Evropské unii, což v kombinaci s rozvojem přepravní vodíkové soustavy do budoucna sníží cenu za každý kg obnovitelného vodíku.
Čas na změnu pravidel se pomalu krátí, a to kvůli termínu ukončení výjimky z pravidla adicionality na konci roku 2027. Pokud má Evropská komise stihnout revizi před uplynutím tohoto data je nutné, aby na ní začala pracovat nejpozději v polovině roku 2026. Nadějí na změnu je studie, kterou Komise zadala zpracovat konzultační společnosti ICF, ta má první předběžné výsledky o stavu rozvoje obnovitelného vodíku v Evropské unii představit na jaře 2026.
Zdroje:
https://www.hytep.cz/images/dokumenty-ke-stazeni/Policy%20Paper_RFNBO_HYTEP.pdf
