Ve dnech 10. až 21. listopadu 2025 proběhla v Belému konference United Nations Climate Change Conference (dále jen COP30). Tato konference se koná každoročně pod hlavičkou Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, jejímž cílem je spojovat své signatáře v boji proti klimatickým změnám. Letošní ročník hostila Brazílie a o vodíkové diskuze nebyla nouze.
Zastřešujícím tématem konference bylo plnění předsevzetí odklonu od fosilních paliv přijatého na předposlední konferenci COP28. Tento odklon má být proveden spravedlivým a řádným postupem, přičemž má brát v potaz rozdílnost jednotlivých států například v jejich finančních a geografických možnostech. Čtyřmi klíčovými tématy letošního ročníku, navazující na tento cíl, byla: financování spravedlivého přechodu (především rozdílnost finančních toků mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami), obchodování v rámci klimatických politik (např. CBAM), udržování ambice Pařížské dohody omezit růst globální teploty na 1,5 °C oproti industriálním úrovním a klimatická odolnost. Výstupem z jednání o těchto bodech je dokument zvaný Mutirão Decision.
Ještě před konáním konference avizovalo brazilské předsednictví poměrně velký závazek, který v průběhu COP30 podepsalo 19 států. Jedná se o závazek zčtyřnásobit využití obnovitelných paliv včetně těch vyrobených z vodíku (k nimž patří bioplyn, biopaliva, obnovitelná paliva, nízkoemisní a nízkouhlíkový vodík a jeho deriváty, včetně e-paliv a e-metanu) k roku 2035 oproti objemům z roku 2024. Tento závazek navazuje na hlavní téma konference – snižování využívání fosilních paliv. Signatáři také musejí podniknout rozsáhlé národní aktivity podporující plnění závazků, např. tím, že zpřísní své politiky pro obnovitelná paliva a dále je zahrnou ve svých Vnitrostátně stanovených příspěvcích (jedná se o národní cíle a politiky každé země, která je součástí Pařížské dohody).
K tomuto cíli se ale vyjadřovaly i hlasy odpůrců. Organizace Climate Action Network (CAN) sestávající z 1800 environmentálních skupin napříč 130 státy světa označuje očekávané výsledky závazku za diskutabilní, protože globální Jih bude vyloučen z využití těchto technologií ve velkém měřítku, jelikož je podle CAN bioenergie a vodík schopen hrát pouze marginální roli v energetické tranzici. Dále CAN zmiňuje, že dobývání fosilních paliv bude stále probíhat v zemích globálního Jihu. Podle dalších odpůrců závazku jsou vodíkové technologie a biopaliva příliš drahé – přednost by mělo mít rozšiřování elektrifikace a zavádění opatření týkající se energetické účinnosti.
Americký prezident Donald Trump se jednání neúčastnil, arabské země vystupovaly v roli silného odpůrce odklonu od fosilních paliv, Čína nebyla na jednáních příliš hlasitá a v ústraní uzavírala obchodní dohody, Rusko aktivně blokovalo snahy o vytváření plánů. Evropská unie byla na COP30 zkritizována za připravovaný mechanismus CBAM, který někteří účastníci považují za nespravedlivý a jednostranný. Nakonec díky silným hlasům odpůrců tato konference dospěla pouze k vágním formulacím o potřebě financování klimatických opatření a byla tak mnohými pozorovateli hodnocena jako špatná i přes prvotní ambiciózní plány. COP30 ukázala roztříštěnost mezi jednotlivými regiony a zdůraznila potřebu přistupovat k ochraně klimatu společně, ale s přihlédnutím k rozdílům jednotlivých účastníků – což sice byl jeden z avizovaných základních kamenů konference, ale výsledek jednání poukazuje na nesourodost politik účastníků. Průběh a výstupy z COP30 rozvířily diskuze o vhodnosti takovéhoto formátu jednání a o budoucím směřování mezinárodní klimatické politiky.
Zdroje:
https://www.ekonews.cz/cop30-klimaticka-konference-je-za-polovinou-ted-prijde-na-radu-politika/
