Aktuality

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)se připojila k otevřenému dopisu iniciovanému národní asociací France Hydrogene za podporu nízkouhlíkového vodíku v unijní legislativě adresovanému unijním institucím a členským státům. Unijní legislativa dnes rozlišuje a do budoucna podpoří dva typy výroby vodíku. Jedná se o vodík nízkouhlíkový a vodík obnovitelný. Obnovitelný vodík, který lze vyrábět jen za předpokladu naplnění striktních podmínek stanovených v směrnici o obnovitelných zdrojích energie, by měl být využíván k snižování emisí skleníkových plynů v sektoru dopravy a průmyslu. Tyto závazné cíle se dnes nachází v směrnici o obnovitelných zdrojích energie a vztahují se čistě na obnovitelný vodík. Cílem tohoto dopisu je umožnit využívat členským státům EU nízkouhlíkový vodík k částečnému snížení množství obnovitelného vodíku, který bude k roku 2030 průmysl povinně spotřebovávat. 

Česká vodíková technologická platforma se připojila k otevřenému dopisu adresovanému zástupcům unijních institucí, který podporuje více technologicky neutrální přístup k výrobě obnovitelného vodíku. V současné chvíli je zamýšleno, aby plně obnovitelný vodík mohl být vyráběn prakticky jen elektrolýzou vody za použití obnovitelných zdrojů energie. Naším návrhem je zrovnoprávnit vodík vyráběný termochemickým rozkladem biomasy za splnění striktních kritérií udržitelnosti s elektrolyticky vyráběným vodíkem tak, aby vodík vyráběný z biomasy mohl být využíván k plnění cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Dopis iniciovala francouzská vodíková asociace France Hydrogene.

V Brně se rozjíždí projekty v přepočtu za téměř 5 miliard korun, které se zaměří na vývoj nové generace palivových článků pro letectví a vývoj komponent a architektury tepelného managementu pro hybridní letecké letouny velikosti srovnatelné s Boeingem 737. Finance na vývoj poskytne Evropská unie a soukromý sektor konsorciu vedenému společností Honeywell v rámci programu Clean Aviation.

17. ledna 2023 vypsalo Clean Hydrogen Partnership novou výzvu na podporu výzkumu vodíkových technologií o celkové alokaci v hodnotě 195 milionů eur. Výzva bude otevřena již 31. ledna 2023 a je možné se do ní hlásit až do 18. dubna 2023. Výzva se zaměří celkově na 26 různých typů výzkumu, od výroby obnovitelného vodíku přes transport až po uskladnění a distribuci. Ve výzvě je možné narazit i na podporu výroby tepla a elektřiny a rozvoj vodíkových údolí.

Podobně jako v případě fotovoltaických panelů a dalších nízkouhlíkových technologií, i elektrolyzéry jsou další obrovskou příležitostí pro čínské společnosti. Už dnes je více jak 40 % všech celosvětově prodaných elektrolyzérů z Číny. Čína se v současnosti zaměřuje primárně na technologii alkalických elektrolyzérů. Čínské alkalické elektrolyzéry sice nedosahují takových účinností a spolehlivosti jako jejich západní protějšky, i zde ale hraje klíčovou roli cena. Ta je totiž na 1 kW instalovaného výkonu oproti západním produktům více než třetinová, jak podotýká agentura BloombergNEF. Přesto dnes z hlediska technologických parametrů celosvětovému trhu dominují především evropské a americké společnosti, které vyrábějí doposud ve většině kvalitnější produkty.
Veteráni z oblasti obnovitelných zdrojů a mnozí politici se ale začínají obávat, že elektrolyzéry potká podobný osud jako fotovoltaické panely nebo baterie, tedy nástup Číny jako dominantního celosvětového výrobce, což s sebou nese mimo jiné řadu bezpečnostních rizik.

Z investičních programů bylo zahájeno vybavování laboratoří Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel a Centra vozidel udržitelné mobility (CVUM) zařízením, které v první fázi seznámí studenty se základními charakteristikami bezemisních vodíkových pohonů. V budoucnu se plánuje i rozšíření o demonstraci výroby vodíku elektrolýzou a jeho skladování ve formě stlačování na různých tlakových úrovních do vodíkových zásobníků.  V této souvislosti byly modifikovány laboratorní předměty v magisterském studiu v českém i anglickém studijním programu.

Společnost Equinor, která je většinově vlastněná Norskem, se dohodla s německou společností RWE na výstavbě plynovodu s přepravní kapacitou 2 GW do roku 2030. Plánem je navýšit přepravní kapacitu na 10 GW do roku 2038. Společnosti budou zároveň spolupracovat na výstavbě plynové elektrárny schopné spalovat vodík o výkonu až 3 GW k stabilizaci elektrizační soustavy a přípravě projektu offshore větrných elektráren pro výrobu obnovitelného vodíku v Norsku. Equinor nejprve plánuje využít nízkouhlíkový vodík a postupně jej nahrazovat vodíkem obnovitelným. 

Autobus CaetanoBus v Mostě najezdil celkem přes 150 kilometrů v průběhu takřka dvou celých dnů provozu. Partneři projektu získali cenná data o spotřebách, výkonu a dalších aspektech vodíkových autobusů. Autobus byl testován ve složitých podmínkách, tedy v teplotách okolo bodu mrazu a ve značně kopcovitém terénu. Plnění autobusu bezproblémově zajistila společnost Messer Technogas a vodík zafinancovala místní společnost FOR H2ENERGY. Bohužel v týdnu 5.–11. 12. byla na autobusu odhalena závada spojená s přehříváním elektromotoru, kterou se v průběhu následujících dnů nepodařilo odstranit. Testování autobusu ve městě Most bylo ukončeno předčasně a testování v Ostravě bylo prozatím odloženo. V současnosti je v plánu přesunout testování na nový termín, předběžně na zimu / jaro 2023.

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) pořádá společně s partnery z Ústeckého a Moravskoslezského kraje, Hydrogen Europe a Clean Hydrogen Partnership roadshow vodíkového autobusu společnosti CaetanoBus. Cílem akce je dostat do ulic českých měst vodíkový autobus s pasažéry a otestovat v každém městě po dobu tří dní provoz autobusu. Autobus od společnosti CaetanoBus byl zkonstruován ve spolupráci se společností Toyota, spotřeba autobusu a další parametry budou během demonstračních jízd získány a zpřístupněny i dalším zájemcům, a to na požádání. Autobus bude jezdit v Mostě od 6. prosince do 8. prosince na lince 17. V Ostravě je v plánu nasadit autobus od 13. do 14. prosince na linkách 23, 28 a 38 a 15. prosince jízdu završit na trase mezi Havířovem a Ostravou.

Unijní legislativa dlouhodobě podporuje zejména obnovitelný vodík, který je vyráběn primárně elektrolýzou vody za použití obnovitelných zdrojů energie. Vývoj na unijní úrovni ale nasvědčuje tomu, že by i nízkouhlíkový vodík měl být do budoucna více podpořen. Francie a Německo se v minulém týdnu dohodly na uznání vzájemné technologické neutrality v oblasti výroby vodíku. Podle nových informací by Německo nemělo Francii legislativně zamezovat rozvíjet výrobu vodíku z jaderné elektřiny, případně dalších nízkouhlíkových zdrojů. Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) dlouhodobě prosazuje technologicky neutrální přístup, podobně jako Česká republika, a proto se přidala k otevřenému dopisu, který naleznete v článku. České předsednictví v reakci na tento vývoj navrhlo do dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny zavést možnost používat nízkouhlíkový vodík k plnění cílů směrnice o obnovitelných zdrojích v průmyslu a dopravě. O návrhu se bude teprve hlasovat, ale minimálně Německo by nemělo nově stát této iniciativě v cestě.