Aktuality

Dánsko a Německo se na konci března 2023 dohodly na úzké spolupráci při rozvoji evropské vodíkové infrastruktury, včetně výstavby pozemního plynovodního potrubí, které by do roku 2028 překročilo jejich společné hranice. Potrubí by Německu usnadnilo dovoz velkých objemů vodíku pro pohon jeho průmyslu, který by měl do roku 2030 spotřebovat až 90 TWh vodíku, oproti současným 60 TWh špinavého (šedého) vodíku. Tento krok by rovněž pomohl Dánsku dosáhnout cíle výroby vodíku ve výši 20 TWh z plánovaných kapacit elektrolyzérů o celkovém výkonu 4-6 GW. 

Na základě dlouhodobé spolupráce s Ministerstvem životního prostředí přinášíme přehled podpory vodíkových projektů v rámci Inovačního fondu, který spravuje Evropská komise. ČR v minulé výzvě uspěla s dvěma projekty, přičemž jeden je z oblasti výroby vodíku. Nově se chystají jak výzvy pro malé projekty do 7,5 milionů eur, tak výzvy pro velké projekty od 7,5 milionů eur. Více informací naleznete ve článku.

Společnost Thein Industry představila dodávku s vodíkovým pohonem během slavnostního otevření vodíkové plnící stanice Orlen Unipetrol. Dodávku, která nese název Renault Master Van H2-Tech bude využívat společnost Zásilkovna k distribuci balíků. Společnost Thein Industry poskytne Zásilkovně dodávku v rámci operativního leasingu. Dodávka má dojezd okolo 400 kilometrů.

V pátek 10. března 2023 došlo v městské části Prahy 5, Barrandov k otevření první vodíkové stanici pro veřejnost. Tato stanice je ode dnešního dne součástí čerpací stanice společnosti Orlen (dříve Benzina). Jedná se o první plnicí stanici, která je schopná naplnit plnou nádrž několika vozidel v rychlém sledu za sebou a je schopná plnit jak větší vozidla, které standardně používají tlak 350 bar, tak osobní automobily s tlakem 700 bar.

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)se připojila k otevřenému dopisu iniciovanému národní asociací France Hydrogene za podporu nízkouhlíkového vodíku v unijní legislativě adresovanému unijním institucím a členským státům. Unijní legislativa dnes rozlišuje a do budoucna podpoří dva typy výroby vodíku. Jedná se o vodík nízkouhlíkový a vodík obnovitelný. Obnovitelný vodík, který lze vyrábět jen za předpokladu naplnění striktních podmínek stanovených v směrnici o obnovitelných zdrojích energie, by měl být využíván k snižování emisí skleníkových plynů v sektoru dopravy a průmyslu. Tyto závazné cíle se dnes nachází v směrnici o obnovitelných zdrojích energie a vztahují se čistě na obnovitelný vodík. Cílem tohoto dopisu je umožnit využívat členským státům EU nízkouhlíkový vodík k částečnému snížení množství obnovitelného vodíku, který bude k roku 2030 průmysl povinně spotřebovávat. 

Česká vodíková technologická platforma se připojila k otevřenému dopisu adresovanému zástupcům unijních institucí, který podporuje více technologicky neutrální přístup k výrobě obnovitelného vodíku. V současné chvíli je zamýšleno, aby plně obnovitelný vodík mohl být vyráběn prakticky jen elektrolýzou vody za použití obnovitelných zdrojů energie. Naším návrhem je zrovnoprávnit vodík vyráběný termochemickým rozkladem biomasy za splnění striktních kritérií udržitelnosti s elektrolyticky vyráběným vodíkem tak, aby vodík vyráběný z biomasy mohl být využíván k plnění cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Dopis iniciovala francouzská vodíková asociace France Hydrogene.

V Brně se rozjíždí projekty v přepočtu za téměř 5 miliard korun, které se zaměří na vývoj nové generace palivových článků pro letectví a vývoj komponent a architektury tepelného managementu pro hybridní letecké letouny velikosti srovnatelné s Boeingem 737. Finance na vývoj poskytne Evropská unie a soukromý sektor konsorciu vedenému společností Honeywell v rámci programu Clean Aviation.

17. ledna 2023 vypsalo Clean Hydrogen Partnership novou výzvu na podporu výzkumu vodíkových technologií o celkové alokaci v hodnotě 195 milionů eur. Výzva bude otevřena již 31. ledna 2023 a je možné se do ní hlásit až do 18. dubna 2023. Výzva se zaměří celkově na 26 různých typů výzkumu, od výroby obnovitelného vodíku přes transport až po uskladnění a distribuci. Ve výzvě je možné narazit i na podporu výroby tepla a elektřiny a rozvoj vodíkových údolí.

Podobně jako v případě fotovoltaických panelů a dalších nízkouhlíkových technologií, i elektrolyzéry jsou další obrovskou příležitostí pro čínské společnosti. Už dnes je více jak 40 % všech celosvětově prodaných elektrolyzérů z Číny. Čína se v současnosti zaměřuje primárně na technologii alkalických elektrolyzérů. Čínské alkalické elektrolyzéry sice nedosahují takových účinností a spolehlivosti jako jejich západní protějšky, i zde ale hraje klíčovou roli cena. Ta je totiž na 1 kW instalovaného výkonu oproti západním produktům více než třetinová, jak podotýká agentura BloombergNEF. Přesto dnes z hlediska technologických parametrů celosvětovému trhu dominují především evropské a americké společnosti, které vyrábějí doposud ve většině kvalitnější produkty.
Veteráni z oblasti obnovitelných zdrojů a mnozí politici se ale začínají obávat, že elektrolyzéry potká podobný osud jako fotovoltaické panely nebo baterie, tedy nástup Číny jako dominantního celosvětového výrobce, což s sebou nese mimo jiné řadu bezpečnostních rizik.

Z investičních programů bylo zahájeno vybavování laboratoří Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel a Centra vozidel udržitelné mobility (CVUM) zařízením, které v první fázi seznámí studenty se základními charakteristikami bezemisních vodíkových pohonů. V budoucnu se plánuje i rozšíření o demonstraci výroby vodíku elektrolýzou a jeho skladování ve formě stlačování na různých tlakových úrovních do vodíkových zásobníků.  V této souvislosti byly modifikovány laboratorní předměty v magisterském studiu v českém i anglickém studijním programu.