Vrcholní představitelé Česká republiky a Saska v Drážďanech ve čtvrtek 11. ledna podepsali dohodu o společném záměru („Letter of Intent“). Hlavním záměrem této spolupráce je vytvoření přeshraniční vodíkové sítě a podpora spolupráce mezi německými a českými výzkumnými institucemi a firmami.
Ministr Síkela zdůraznil důležitost Německa jako hlavního obchodního partnera a potřebu hledání alternativních zdrojů obnovitelných surovin pro vysoce rozvinutý průmysl obou zemí. Spolupráce se zaměřuje na vytvoření efektivní vodíkové infrastruktury, která by mohla sloužit oběma státům. Rychlá přestavba existujících plynovodů na vodík je klíčovým prvkem, který by měl umožnit nízkonákladový transport vodíku z východu a jihu Evropy.
„Německo je naším největším hospodářským a obchodním partnerem, Svobodný stát Sasko na tom má značný podíl a my máme zájem o rozvoj naší vzájemné hospodářské spolupráce. Obě země ale nedisponují dostatečnými zdroji obnovitelných surovin pro náš vysoce rozvinutý průmysl, což nás vede k hledání alternativních řešení. Vhodným způsobem, jak to vyřešit, je dovoz vodíku z oblastí s přebytkem obnovitelných energetických zdrojů. Již dnes mezi našimi zeměmi existuje spolupráce v oblasti využití vodíku, především vodíkových vlaků a dnes podepsané memorandum ukazuje směr, kterým by se naše vzájemná spolupráce na dovozu vodíku měla ubírat,“ podotkl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Zrychlená výstavba potrubní infrastruktury pro přepravu vodíku představuje klíčový projekt jak pro ČR, tak i pro Sasko. Oba státy však sdílí stanovisko, že primárním krokem by měla být úprava již existujících plynovodů pro využití vodíku. Předpoklad je takový, že 60 procent plánované sítě budou tvořit stávající plynovody, které projdou úpravou. Zbývající část vznikne zcela nově.Tímto způsobem by měla být zajištěna efektivní distribuce rozsáhlých dodávek vodíku z východu a jihu Evropy s minimálními náklady do roku 2029.
Současně jsou v současné době v České republice využívány klíčové evropské transportní trasy pro plyn, což je v souladu se záměrem využít tuto existující infrastrukturu pro přepravu vodíku. Takový přístup by vytvořil synergický efekt a maximalizoval efektivitu distribuce vodíku přes území České republiky do dalších částí Evropy.
„Vývoj efektivní zelené vodíkové infrastruktury není pouze národním úkolem. Kromě základní sítě v Německu se musíme od počátku zaměřit také na vytváření evropských sítí. Proto mě velmi těší spolupráce s Českou republikou. Iniciativa „Evropská vodíková páteř" je doslova páteří této evropské vodíkové infrastruktury. Efektivní přeshraniční plynovody s budoucí konverzí na vodík propojují regiony a vytvářejí základ pro transformaci směrem k obnovitelnému energetickému systému budoucnosti. Zelený vodík je pilířem energetické transformace a klíčovým lokalizačním faktorem. Významně přispívá k dekarbonizaci, a tím i k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky,“ doplnil saský ministr pro energetiku a ochranu klimatu Wolfram Günther.
„Transformace energetiky a mobility budou úspěšné pouze se zeleným vodíkem. Saské podniky v ocelářském a chemickém průmyslu a velmi pravděpodobně také v mikroelektronice budou prvními uživateli tohoto klimaticky neutrálního zdroje energie. Lze také očekávat, že spotřeba elektrické energie do budoucna poroste. Se sousední Českou republikou, která je vedle Polska naším nejvýznamnějším evropským obchodním partnerem, budeme spolupracovat na odstranění jednostranné závislosti na dodávkách energie a na rozšíření energetické základny. Pro úspěšnou transformaci hospodářství by proto vodíkové potrubí nemělo končit na hranicích států, ale mělo by vzájemně propojovat hospodářsky silné a prosperující regiony. České dálkové plynovody jsou pro spolehlivé zásobování střední Evropy vodíkem nezbytné,“ uvedl saský ministr hospodářství a dopravy Martin Dulig.
Sasko intenzivně usiluje o rozsáhlé propojení vodíkových sítí v rámci Německa, poskytujíc dotace na podporu výroby elektrolyzérů pro výrobu vodíku. Německo si stanovilo ambiciózní cíle snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030, o 88 % do roku 2040 a dosažení emisní neutrality do roku 2045. Tento plán zdůrazňuje elektrifikaci, s úmyslem získat do roku 2030 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny, s důrazem na využití této čisté energie pro výrobu vodíku.
Zdroje:
