V České republice začnou vznikat první vodíkové plnící stanice pro komerční využití, které by měly napomoct širšímu rozšíření vodíkové mobility u nás. Informace zazněla na devátém ročníku mezinárodní vědecké konference Hydrogen Days 2018, která se až do pátku 15. června koná v Praze. Podle plánů ministerstva dopravy by do roku 2025 mělo vzniknout šest až dvanáct těchto plnících zařízení.

Právě nedostatek plnících stanic je největší brzda, která brání v rozšiřování vozidel na vodíkový pohon, což by se mělo v nejbližších letech změnit. Jeden z účastníků konference, Deníku mimo záznam řekl, že prioritně by měla být pokryta česká část trasy Berlín – Praha – Vídeň. Vodíkové plnící stanice by tak měly být stavěny především na dálnicích D8 a D1.

První konkrétní lokality představil na konferenci Jiří Hájek ze společnosti Unipetrol, která je jedním z výrobců vodíku v České republice. Společnost plánuje doplnit o vodíkovou plničku své klasické čerpací stanice Benzina v Praze na Barrandově a v Litvínově.

„V letošním roce můžeme ohlásit velký posun v budování infrastruktury pro vodíková vozidla. Ministerstvo dopravy letos schválilo nové cíle Akčního plánu pro čistou mobilitu, které počítají s navýšením počtu vodíkových plnících stanic. Do roku 2025 by mělo vzniknout šest až dvanáct těchto zařízení,“ řekla Karin Stehlík, výkonná pracovnice Centra výzkumu Řež a ředitelka České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Ministerstvo dopravy současně plánuje poskytnout na podporu výstavby plnících stanic na vodík 150 milionů korun v rámci Operačního programu Doprava.

Zavedení vodíku jako ekologického pohonu vozidel, se přitom zdá pro Českou republiku nevyhnutelné. Díky závazkům v rámci EU a Pařížské klimatické dohodě, kterou se zavázala plnit, musí do roku 2030 snížit emise o dvacet procent.

„Vodíková mobilita přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého. Zároveň při provozu vodíkových vozidel nevznikají škodlivé látky, jako jsou například: oxidy dusíku, síry a prachové částice,“ uvedl k výhodám nasazení vodíkového pohonu Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkové technologie ÚJV Řež a.s. a místopředseda HYTEP.

Vodíková mobilita však nemá budoucnost pouze v osobní automobilové dopravě. V Evropě je v současnosti provozováno více než 500 vodíkových vozidel. Vodíkové autobusy jsou nasazeny v hromadné dopravě v Londýně, Hamburku, Milanu, Oslu a dalších městech. Kromě aut a autobusů se pohon na vodík testuje nebo vyvíjí i u tramvají, vlaků, malých lodí nebo trajektů.

„V tuzemsku začala diskuze o možnosti zapojení vodíkových autobusů ve veřejné hromadné dopravě v Ústí nad Labem a v Ostravě, tedy regionech, které jsou nejvíce postiženy znečištěným ovzduším,“ řekla Karin Stehlík.

Společnost ÚJV Řež ve spolupráci s dopravcem Arriva Praha v posledních pěti letech úspěšně testovala v Neratovicích prototyp městského autobusu s trojitě hybridním elektrickým pohonem a vodíkovými palivovými články TriHyBus, pro který také vznikla v Neratovicích první vodíková plnící stanice v České republice.

Vodíkové autobusy se nicméně nemusí omezovat pouze na města a příměstské linky. „Dalším příkladem rozvoje vodíkové technologie v České republice je spolupráce s Energetickým klastrem v německém Sasku, kde spolupracujeme na možném zavedení autobusové linky Praha – Drážďany – Berlín. Zde by měl jezdit vodíkový dálkový autobus,“ dodala Stehlík.

Vodíkový přívoz přes Vltavu nebo elektrokolo

Vodík se současně prosazuje i u menších vozidel s nízkou spotřebou, jako jsou například letištní vozíky pro dopravu zavazadel nebo vysokozdvižné vozíky ve skladech. Těch je po celém světě v provozu více než 5000 a používají je například společnosti jako francouzská La Poste nebo Wal-Mark a Coca-Cola ve Spojených státech.

Vývoj malé vodíkové plničky pro dopravní prostředky s nízkou spotřebou letos na jaře odstartovali také vědci z ÚJV Řež, kteří tak navázali na dlouhodobý projekt výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, konkrétně pomocí fotovoltaických panelů, který v Řeži probíhá.

Malou plnící, jejíž vývoj finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TAČR), chtějí mít vědci hotovou do konce příštího roku, a její testovací provoz by měl být spuštěn v létě 2020. Její fungování chtějí odborníci prověřit pomocí speciálně vyvinutého dopravního prostředku. Zda se bude jednat o říční přívoz, lehký městský automobil nebo třeba elektrokolo, bude rozhodnuto do konce tohoto roku.

„Pro začátek chceme adaptovat na vodíkový pohon vozidlo s nízkou spotřebou, pro které není potřeba plnohodnotná plnící stanice. Vybavíme jej palivovým článkem, který vyrábí elektřinu pro elektromotor, řekl Aleš Doucek. Při využití vodíku v palivovém článku vzniká jako odpadní produkt čistá vodní pára.

První úvahy nad vhodným prototypem směřovaly k pražským přívozům. Těch v současnosti funguje sedm a lodě na nich používají dieselové motory s maximálním výkonem 22 – 36 kW. Náhrada neekologických dieselových motorů elektromotory napájenými palivovými články by tak by tak byla prvním krokem k ekologičtější říční dopravě. Kromě toho však vědci zvažují i použití elektrokola.

„Vážně uvažujeme i nad elektrokoly. První vodíková kola již existují, byť jsou zatím velmi drahá. Zajímavý by rovněž byl i malý elektromobil do města, takový ten pro řidiče od 15 let,“ nastiňuje Aleš Doucek směr úvah. „Naším dlouhodobým cílem je ale v každém případě realizace demonstračního přívozu v Praze na Vltavě,“ zdůrazňuje.

Data získaná při provozu malé plnící stanice a demonstračního vozidla pomohou vědcům například zjistit energetickou náročnost, spolehlivost zvoleného řešení, provozní náklady apod. Informace pak využijí při řešení komplexních projektů v oblasti bezemisní dopravy.

Zdroj:

https://www.denik.cz/ekonomika/nejen-elektromobily-cesko-se-chysta-i-na-vodikovy-pohon-20180614.html