Generální ředitel skupiny Vítkovice Libor Witassek říká, že její budoucnost je v jednodušší, dynamičtější struktuře a ve vodíku. Úkolem nového šéfa, který do funkce nastoupil před třemi měsíci, je přinést jiný pohled − podpořit ve třiatřiceti společnostech skupiny Vítkovice to, co je v nich dobré, a odstřihnout to, co skomírá.

HN: Před třiceti, dokonce i čtyřiceti lety vyráběly jednotlivé závody společnosti Vítkovice lodní hřídele, mostní konstrukce nebo energetické celky. A vyrábějí je i dnes. Snad jen těch parogenerátorů pro jadernou energetiku odsud odjíždí méně než v minulosti. Takže co se vlastně změnilo?

Opravdu stále vyrábíme mostní konstrukce i ty hřídele a také velké investiční celky. Například teď vyvážíme do Egypta válcovnu měděných slitin za více než půl miliardy korun. Takže to vypadá, že je sortiment stejný jako před mnoha lety, přestože změny jsou hlavně v posledních pěti letech dramatické.

Pravda je, že pro jadernou energetiku dnes už dodáváme spíše menší celky, když očekávaná dostavba Temelína nezačala. Ale je to oblast, ve které máme velké zkušenosti, které ještě hodláme využít. Miliardovou příležitostí podle našeho názoru bude demontáž jaderných bloků ve světě. Ze 120 odstavených reaktorů jich je 89 v Evropě. Jen na německém účtu pro bezpečné odstavení a likvidaci jaderných elektráren je nachystáno zhruba 800 miliard korun, dalších asi 270 miliard jsou připraveny poskytnout německé veřejné finance. To je obrovský byznys příštích desetiletí, na kterém se chceme podílet.

HN: Jak se ony dramatické změny, o kterých se zmiňujete, dotkly například pro Vítkovice tradiční výroby zalomených hřídelí, využívaných třeba v námořních lodích?

Vyrábíme hlavně hřídele pro větrné elektrárny. Vloni jsme uzavřeli smlouvu na dodávku tisícovky hřídelí v hodnotě 500 milionů korun pro společnosti z Dánska a Španělska. Tyto kontrakty jsme získali díky významným inovacím. Do Kanady poputují pro změnu generátorové hřídele za 65 milionů korun určené pro vodní elektrárnu u města Winnipeg. Kromě toho děláme hřídele pro vodní dopravu. Úspěchem z poslední doby jsou nové zakázky pro dva skandinávské výrobce hřídelového vedení, pro které zhotovíme dílčí hřídele téměř za 50 milionů korun.

HN: Ke klíčovým oblastem skupiny nyní patří technologie související s CNG. Jak vznikla myšlenka zabývat se zemním plynem?

Majitel Jan Světlík od počátku svého podnikání vlastní lahvárnu, v níž se vyrábějí ocelové lahve na stlačený plyn včetně CNG. Pochopitelně tak hledal, kde všude by pro tento ekologický plyn našel uplatnění. Dnes jezdí ve skupině všechna auta, a dokonce i vysokozdvižné vozíky na zemní plyn. Máme i první aplikace lokomotiv na CNG. Růst tohoto byznysu zaznamenáváme v desítkách procent ročně. Jsou to i mobilní plynovody, plničky CNG, speciální kontejnery a navazující služby.

HN: Čím si vysvětlujete takový úspěch?

Vozidla na CNG jsou úsporná a ekologická, proto získávají stále větší oblibu. Zásoby zemního plynu budou dostupné ještě dlouhé roky, těžba ani přeprava není nijak obtížná. Zemní plyn je tak pro dopravu široce uplatnitelnou alternativou, vliv na skleníkový efekt je u vozidel na CNG menší v porovnání s benzinem či naftou. Od loňského roku se také CNG v dopravě zase o něco rychleji rozšiřuje i díky smlouvě se Škodou Auto, která ho začala dávat do svých vozů.

HN: Je už na území České republiky dostatečná síť plnicích stanic?

V České republice je více než sto stanic na CNG, skoro čtvrtinu z nich provozuje skupina Vítkovice. Jsme jedním z největších poskytovatelů této služby a už jsme vybudovali čerpací stanici i u dálnice D1. Své zkušenosti pak zúročujeme také v zahraničí, stanice stavíme ve Spojených arabských emirátech, v Polsku a na Slovensku. Do Polska právě dodáváme naši zatím nejvýkonnější plničku. Provozovatelem stanice bude společnost Vítkovice Milmet, která počítá s plněním autobusů, vozů pro svoz komunálního odpadu i s využitím pro veřejnost. Plnit se zde budou i kontejnery pro potřeby zásobování zemním plynem do oblastí bez přípojky plynu nebo s nevhodnou distribuční soustavou. Kontejner s kapacitou 5200 metrů krychlových při tlaku 250 barů bude na této stanici naplněn do čtyř a půl hodiny.

HN: To je současnost skupiny Vítkovice. Jaká bude její budoucnost? Na čem pracují vaši konstruktéři a projektanti?

K nejzajímavějším současným vývojovým úkolům patří nové typy hřídelí pro větrné elektrárny. Unikátní by měly být proto, že nebudou z jednoho, ale ze dvou kusů. To jsme dosud neuměli, nedokázali jsme dosáhnout potřebné pevnosti. Ale vrtule ze dvou kusů bude lehčí, mobilnější, bude se rychleji vyrábět a také bude ekologičtější, protože na ni bude zapotřebí méně materiálu, menší bude odpad při výrobě. Tím pádem bude i levnější.

A pak se věnujeme odlehčování. Trendem doby je šetřit materiálem, takže se snažíme dosáhnout toho, aby si duté, a tudíž lehčí a také levnější odlitky zachovaly fyzikální vlastnosti původních výrobků. Uplatní se všude, od letadel přes tramvaje až po lodní šrouby. Konkrétně v současné době vyrábíme nové, lehčí plechy na bioplynové stanice.

Samostatnou kapitolou našeho vývoje je vodíkový program, který jsme ve velkém rozjeli loni v dubnu a který je výsledkem vlastního vývoje a inovací. Místo fosilní a jaderné energetiky přicházejí v Evropě na řadu decentralizované chytré energetické sítě, pro které již nabízíme nové technologie na bázi bio-CNG a vodíku, technologie pro využívání energií z větru a z vody. Díváme se na budoucnost skupiny Vítkovice novýma očima − optikou prostředí rychle akcelerujících technologických změn. Půjdeme vlastní cestou budování globálního podniku, který se bude neustále a cyklicky měnit.

HN: Proč věříte vodíku a co si lze představit pod pojmem vodíkový program?

Vodík je výborný zdroj energie, je to takový akumulátor, baterka s množstvím energie. Jsme přesvědčeni, že je to také palivo budoucnosti. K jeho skladování a transportu využíváme naše vysokotlaké lahve a speciální nádoby. Nyní v říjnu dokončí Vítkovice Cylinders pilotní zakázku pro německého partnera, kterému dodají 200 nádrží na vodík, historicky poprvé tlakovaných až na 1000 barů. To je trojnásobek oproti běžně dodávaným produktům. Dvě vysokotlaké nádoby pro vodík jsme dodali také britské společnosti, která se zabývá výrobou energie ze solárních a větrných zdrojů.

HN: Některé vítkovické společnosti se potýkají s vážnými finančními potížemi. Myslíte si, že ekologické programy jsou tím, co vám pomůže vyspravit pošramocenou pověst a vrátit důvěru zákazníků?

Většina zákazníků včetně těch renomovaných zahraničních nám stále věří. Jen v posledních měsících jsme získali zakázky pro německou společnost SMS group, která staví kovací lis ve své americké pobočce, do Běloruska dodáme stroje na těžbu draselných solí, jednali jsme o spolupráci s čínskou společností CEFC, která převzala strojírny ŽĎAS. Jsme v mnoha směrech naprosto unikátní, ze železa umíme vyrobit věci, na které si nikde jinde netroufnou, naše výrobky mohou mít pár kilo nebo 420 tun.

Digitalizujeme provozy, máme špičkové technologie, do kterých se v posledních letech investovalo na 13 miliard korun. Stačí vzpomenout naše rychlokovadlo, na němž jsme třeba v letošním roce vykovali zcela ojedinělou niklovou slitinu Waspaloy pro japonskou firmu Hitachi Metals. Kvůli tomu, že se tři z třiatřiceti firem skupiny dostaly do finančních problémů, s námi naši zákazníci a partneři určitě nepřestanou spolupracovat. Navíc Vítkovice budoucnosti budou do dvou let vypadat jinak než dnes nejen vyráběným sortimentem. Struktura skupiny bude jednodušší, dynamičtější, stejně jako manažerská hierarchie, která bude mít mnohem méně úrovní. Je to poslední zásadní krok, který teď musí Vítkovice udělat, aby byly moderním, prosperujícím podnikem.

Zdroj:

http://archiv.ihned.cz/c1-65459180-nase-budoucnost-je-ve-vodiku