Podle tzv. „Bílé knihy o dopravě" by se do roku 2050 měly emise z dopravy snížit oproti roku 1990 o šedesát procent. Na ambici šetřit ropou a omezit fosilní paliva, musí reagovat i jejich výrobci. Ve slovenské rafinerii Slovnaft jsou přesvědčení, že ropa ještě pár let vydrží, přesto se ale chystají na pumpách otevřít rychlodobíjecí stanice nebo síť pro sdílení kol.
Josef Žužo, který má ve Slovnaftu na starosti technologický rozvoj mluví o aktuálně rozběhnutých projektech a naplňování strategií, které počítají s redukcí fosilních paliv po roce 2030. Výrobou syntetických paliv se ale ve Slovnaftu v současnosti nezabývají.
„Zabýváme se zejména tím, že ta ropa je tu stále a ještě několik – možná desítek – let tady bude. A stále je z ní něco potřeba udělat. Zajímavou složkou, nebo možná alternativou do budoucna je výroba vodíku, kterého tu vlastně vyrábíme dost velké množství. Denně spálíme možná až milion kubických litrů zemního plynu a z toho vyrábíme vodík, který využíváme hlavně do technologií a malou část jsme schopni i prodávat jako finální produkt.“
Problém výroby vodíku je ale zatím energetická náročnost a problém se skladováním. Vývoji syntetických paliv se věnuje řada firem. Mezi nimi i Bosch, který ve svých materiálech slibuje, že v roce 2025 už budou k dispozici cenově konkurenceschopná, CO2 neutrální syntetická paliva, vyrobená elektrolýzou vody. Jestli se podaří sehnat dost levné energie pro výrobu vodíku z vody, a jak to bude se zachytáváním a případným skladováním oxidu uhličitého, který je pro výrobu syntetických paliv potřebný, zatím jasné není.
Anton Molnár, mluvčí firmy Bosch, říká, že trendy samozřejmě vnímají, a také proto uvažují o vybavení čerpacích stanic rychlonabíjecími portály. „Je to součástí většího projektu, kde prakticky vznikne oporná kostra, která bude vést v rámci střední Evropy od Prahy až na jih kontinentu a tuto síť rychlodobíjecích stanic budeme budovat v nejbližších letech.“
Dalším trendem, kterého se Slovnaft che zúčastnit a do kterého je připraven investovat až 1,5 milionu eur, tedy zhruba 40 milionů korun, je sdílení jízdních kol. Ta budou od jara 2018 k dispozici na vybraných bratislavských pumpách. „Počítá se přibližně se 77 stanicemi a se stovkami kol, uvažujeme i o kombinaci smartkol a takzvaných elektrických kol,“ doplňuje Anton Molnár.
Zdroj:
