9. ročník konference Hydrogen Days představí aktuality ze zavádění vodíkových technologií do praxe

9. ročník konference Hydrogen Days představí aktuality ze zavádění vodíkových technologií do praxe

(Praha, 13. června 2018) V rámci 9. ročníku konference o vodíkových technologiích Hydrogen Days 2018 bude hlavním tématem zavádění vodíkové mobility v praxi. Podle plánů ministerstva dopravy mají v České republice začít vznikat první vodíkové plnící stanice pro komerční využití. Vědecká konference se uskuteční ve dnech 13. – 15. června v Národní technické knihovně v Praze a s prezentací vystoupí téměř 30 vědců z celého světa.

Pořadatelem již 9. ročníku Hydrogen Days je Česká vodíková technologická platforma (HYTEP). Jejím cílem je podpora vývoje vodíkových technologií, podpora zavádění vodíkového hospodářství v České republice, její koordinace a přenos zahraničních zkušeností do tuzemska. Českou republiku čeká v následujících letech zapojení vodíku jako zdroje pohonu v dopravě. Díky závazkům v rámci EU a Pařížské klimatické dohodě, kterou se naše země zavázala plnit, musíme do roku 2030 snížit emise o dvacet procent. Proto je zavedení vodíku, jakožto ekologického pohonu vozidel, nevyhnutelné. "Vodíková mobilita přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého. Zároveň při provozu vodíkových vozidel nevznikají škodlivé látky, jako jsou například: oxidy dusíku, síry a prachové částice," řekl k výhodám zapojení vodíku v dopravě Ing. Aleš Doucek Ph.D., vedoucí oddělení vodíkové technologie ÚJV Řež a.s. a místopředseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Rozšíření vodíkové mobility nicméně stále naráží na nedostatek plnících stanic. Toto se má v nejbližších letech změnit. „Naše aktivity na poli rozvoje vodíkových technologií mají již konkrétní výsledky. Vedle podpory a sdílení informací mezi našimi členy můžeme v letošním roce ohlásit velký posun v budování infrastruktury pro vodíková vozidla. Ministerstvo dopravy letos schválilo nové cíle Akčního plánu pro čistou mobilitu, které počítají s navýšením počtu vodíkových plnících stanic. Do roku 2025 by mělo vzniknout šest až dvanáct těchto zařízení. Zároveň ministerstvo poskytne na podporu výstavby plnících stanic na vodík sto padesát milionů korun v rámci Operačního programu Doprava“, uvedla Dr. Ing. Karin Stehlík, výkonná pracovnice Centra výzkumu Řež a ředitelka platformy HYTEP.

Konkrétní příklady stavby plnících stanic představí Jiří Hájek ze společnosti Unipetrol, která je jedním z výrobců vodíku v České republice a plánuje rozšíření dvou stávajících klasických čerpacích stanic Benzina o vodíkové plnicí stanice v Praze na Barrandově a v Litvínově.

Vodík jako řešení pro hromadnou a nákladní dopravu

Vodíková mobilita nehledá uplatnění pouze v osobní automobilové dopravě. Vodík se ve světě již používá nejenom v osobních automobilech, ale existují a jsou v provozu již fungující prostředky hromadné dopravy. Od autobusů, přes tramvaje, až po vývoj vlakových lokomotiv. „V tuzemsku začala diskuse o možnosti zapojení vodíkových autobusů ve veřejné hromadné dopravě v Ústí nad Labem a v Ostravě, tedy regionech, které jsou nejvíce postiženy znečištěným ovzduším. Dalším příkladem rozvoje vodíkové technologie v České republice je spolupráce s Energetickým klastrem v německé Sasku, kde spolupracujeme na možném zavedení autobusové linky Praha – Drážďany – Berlín.  Zde by měl jezdit vodíkový dálkový autobus,“ doplnila Karin Stehlík. Na konferenci vystoupí také pan Oben Uluc z kanadské společnosti BALLARD, která se zabývá výzkumem palivových článků pro využití v nákladní dopravě. Dále bude představena norská studie, jaký mají vodíkové technologie potenciál využití v této severské zemi.

A jak vozidla na vodík fungují? „Systém fungování vodíku, jako pohonu dopravních prostředků je následující. Vodík jako plyn je v automobilu uchováván ve speciální lahvi (nádrži) a funguje jako zdroj energie. Díky jeho vlastnostem, je ve speciálním zařízení vyráběna elektrická energie, která následně pohání vozidlo. Všechny vozidla nebo dopravní prostředky, která využívají vodík jako zdroj energie, jsou vlastně elektromobily. Velkou výhodu je nízká spotřeba a také téměř nulové emise, z výfuku automobilu totiž vychází pouze pára,“ vysvětlil Aleš Doucek.

Levnější výroba vodíku, ale i jeho finální využití v dopravě je neustále v procesu výzkumu a vývoje. „Stále se hledají nové efektivnější varianty výroby palivových článků. Na toto téma vystoupí profesor Vladimír Matolín z české společnosti LeanCat“, připomněl Aleš Doucek.

Vodík jako řešení pro uchování energie

Vodíkové technologie se dají použít také na poli akumulace energie. V posledních letech prudce vzrostl nárůst instalované kapacity obnovitelných zdrojů, které mají nepředvídatelnou výrobu silně závislou na počasí. V případě příznivých klimatických podmínek jsou tyto zdroje schopny vyrábět velké množství energie, které je potřeba někde spotřebovat, protože v každý okamžik musí výroba elektřiny odpovídat její spotřebě. Regulace výroby elektrické energie v současnosti probíhá snížením výkonu fosilních elektráren. „Do budoucna je zde snaha zvýšit podíl vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aby toto bylo možné je potřeba vyřešit akumulaci energie. Přebytky elektrické energie je možné zpracovat v elektrolyzéru vody a vyrobit tak vodík. Ten je možné skladovat a v případě potřeby ho lze zpětnou konverzí opět využít na výrobu elektrické energie. Akumulace energie do vodíku představuje jedinou možnost sezónního skladování energie pro takové velké množství energie. V praxi by to mohlo vypadat tak, že z přebytků elektřiny v letních měsících, by se mohla elektřina zpětně vyrábět až v zimních měsících, kdy například fotovoltaická elektrárna nedosahuje takových výkonu jako v létě,“ nastínil další využití vodíku Aleš Doucek Vyrobený vodík by nemusel být použit pouze na zpětnou konverzi na elektřinu, ale také například pro pohon automobilů či autobusů. Výroba vodíku může také probíhat přímo u obnovitelného zdroje energie. Takto vyrobený vodík by v tomto případě mohl být označen za „zelený“.

Reálné auto i model autíčka

Na konferenci je k vidění i Toyota Mirai, jeden z prvních vodíkových osobních automobilů. Svůj vlastní model autíčka na dálkové ovládání představí David Žahour ze Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni. Jedná se o model autíčka na dálkové ovládání, který je zjednodušeně řečeno poháněno vodíkem z bombičky. Autíčko má vlastní palivový článek, který z vodíku vyrábí elektrickou energii určenou pro pohon modelu.