Na začátku června 2025 německé ministerstvo hospodářství a energetiky otevřelo veřejné připomínkové řízení pro návrh novelizace Zákona o urychlení rozvoje vodíku (Wasserstoffbeschleunigungsgesetz). Cílem novelizace je podpora rozvoje vodíkového hospodářství, zejména pomocí zrychlení schvalování projektů na výrobu nebo dovoz obnovitelného vodíku a jeho derivátů, jakož i související infrastruktury. Přelomovým momentem návrhu je zrovnoprávnění „obnovitelného vodíku“ a „klimaticky neutrálně vyrobeného vodíku“.
Návrh novelizace obsahuje 9 článků, z nichž každý navrhuje novelizaci jednoho konkrétního federálního zákona. Klíčovými body návrhu novelizace jsou:
- Zdůraznění nezbytnosti podpory „klimaticky neutrálně vyrobeného vodíku“ (klimaneutral produzierter Wasserstoff). Tento slovník implikuje rovné zacházení se zeleným a modrým vodíkem; jinými slovy, „klimaticky neutrálně vyrobený vodík“ je výslovně zrovnoprávněn s „obnovitelným vodíkem“. Návrh změnu postoje odůvodňuje potřebou posílit energetickou odolnost Německa a nastartovat vodíkovou ekonomiku, která zatím zaostává za cíli, které si Berlín vytýčil. Z akceleračních opatření by tak mohly těžit i projekty vyrábějící modrý H2 ze zemního plynu se zachycováním a ukládáním uhlíku (CCS).
- Zdůraznění významu podpory celého hodnotového řetězce vodíku. Návrh si tak mj. klade za cíl urychlit nasazení elektrolyzérů, zajištění dovozu vodíku a jeho derivátů (např. amoniak, methanol), vybudování zařízení PtX pro výrobu e-paliv a výstavbu infrastruktury pro skladování a přepravu vodíku.
- Urychlení realizace vodíkových projektů. K tomu má dojít zavedením statutu „projektů ve veřejném zájmu“ pro projekty klimaticky neutrálně vyráběného vodíku. Projekty ve veřejném zájmu jsou vyřizovány ve zkrácených úředních lhůtách a mohou využívat zjednodušených řízení a zrychleného povolování. Podle návrhu by vodíkové projekty měly tento statut požívat do roku 2045. Během schvalovacího procesu by se u vodíkových projektů nemělo konat žádné veřejné slyšení (Erörterungstermin). Rozhodnutí o schválení plánu (Planfeststellungsbeschluss) by mělo být vydáno do 12 měsíců a stavební povolení (Plangenehmigung) do 7 měsíců.
- Novelizace federálního horního zákona (Bundesberggesetz). Novelizace navrhuje přírodní vodík označit za „nerostnou surovinu“. To by otevřelo cestu k získání licencí na průzkum a případně v budoucnu ložiskům přírodního uhlíku zajistit federální správu, případně k zařazení přírodního vodíku mezi tzv. strategické suroviny (srovnej nařízení EU o strategických a kritických surovinách/CRMA).
Návrh novelizace devíti zákonů a zrovnoprávnění klimaticky neutrálně vyrobeného vodíku s vodíkem obnovitelným je výsledkem tří vnitropolitických procesů: 1) nová vláda se snaží rozpočtové škrty, které snížily objemy dotací pro podporu rozvoje alternativních paliv, nahradit nefinančními formami podpory, 2) v roce 2024 došlo v Německu poprvé od zahájení budování vodíkové ekonomiky k výrazné stagnaci v tomto segmentu – zastavil se růst počtu nových FCEV, zpomalila se výstavba vodíkovodů (v některých případech se zastavila, např. norsko-německý vodíkovod) a některé firmy odložily investice, a 3) všechna hodnocení vývoje německé vodíkové ekonomiky indikují, že Německo by při zachování stávající politiky nesplnilo klimatické cíle, které si vytýčilo do roku 2030 a 2035.
Z celoevropského pohledu se německý přístup zrovnoprávňující klimaticky neutrálně vyrobený vodíku s vodíkem obnovitelným jeví jako revoluční opatření. Evropská komise i přes připomínky a návrhy řady států včetně Česka stále trvala na výhradní podpoře obnovitelného vodíku (RFNBO). To se odráželo v legislativě jako nařízení AFIR či směrnice RED 3. Obnovitelný vodík byl jediným možným podporovaným vodíkem. Německo je prvním státem, který jde přímo proti dosavadní politice Komise. Vzhledem k významu Německa v rozvoji evropské vodíkové ekonomiky by mohl postup Berlína ovlivnit postoj Komise, která připravuje delegovaný akt k nízkouhlíkovému vodíku i revizi AFIR.
Zdroj:
