Plynárenský balíček byl přijat. Co to znamená pro trh s vodíkem?  

Plynárenský balíček byl přijat. Co to znamená pro trh s vodíkem?  

Rada EU schválila 21. května 2024 tzv. plynárenský balíček, v platnost by měl vstoupit na přelomu června a července. Akty obsažené v balíčku stanovují společná pravidla vnitřního trhu pro obnovitelné a nízkouhlíkové plyny (včetně vodíku) a upravují postavení těchto plynů v dekarbonizovaném energetickém systému EU. Plynárenský balíček se také zabývá otázkou plynárenské infrastruktury a překážkami, které brání jejímu rozvoji. Podívejte se s námi na opatření, která plynárenský balíček přinesl pro trh s vodíkem.

Plynárenský balíček je součástí dekarbonizačního rámce Fit for 55 a obsahuje jedno nařízení a jednu směrnici. Nařízení se stane přímo použitelným šest měsíců od data jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU. Pokud jde o směrnici, členské státy budou mít dva roky na transpozici jejích ustanovení od data zveřejnění. Podoba, v jaké byl balíček 21. května schválen Radou EU, se však v mnoha ohledech liší od původního záměru Komise. Návrh znění plynárenského balíčku z roku 2021 byl k vodíku přátelštější, neboť obsahoval např. větší míru podpory pro využití vodíku i jasný závazek ukončení používání fosilních plynů v EU. I když je současný text k vodíku méně vstřícný a některé úpravy týkající se vodíku připomínají v mnoha ohledech úpravy platné pro zemní plyn, což je – s ohledem na odlišné fyzikální a chemické vlastnosti obou plynů – nešťastné, přináší plynárenský balíček potřebné úpravy a vyjasňuje situaci na vodíkovém trhu. 

Balíček upevňuje pravidla pro organizaci trhu s plyny v EU a zejména vytvořil úpravy pro trh s obnovitelnými plyny včetně vodíku. Obsahuje zvláštní pravidla pro přepravu, dodávky a skladování zemního plynu a vodíku a pravidla podporující integrované a transparentní plánování sítí v celé EU. S cílem podpořit postupné ukončení využívání fosilních paliv balíček stanovuje, že od roku 2049 nebudou uzavírány dlouhodobé smlouvy na fosilní plyn, nicméně používání fosilního plynu nezakazuje.  

Co z plynárenského balíčku vyplývá pro vodíkový ekosystém: 

  • Nařízením byl analogicky k ENTSO a ENTSOG zřízen ENNOH, a to jako samostatný, na provozovateli evropské plynárenské sítě ENTSOG nezávislý subjekt. Nařízení stanovuje, že ENTSOG a ENNOH budou spolupracovat na vytvoření desetiletého plánu rozvoje sítě (TYNDP) na rok 2026 (čl. 57 a 58). Od roku 2028 bude za TYNDP ve vodíkovém hospodářství odpovídat výhradně ENNOH. 
  • Nejpozději do pěti let od vstupu Nařízení v platnost Komise přezkoumá fungování ENNOH a může navrhnout legislativní návrh na další integraci ENNOH, ENTSOG a ENTSOE. 
  • Nařízení zakotvuje horizontální unbundling. Jeho cílem je zamezit tomu, aby provozovatelé plynových přenosových soustav byli odpovědní za navrhování budoucích vodíkových přenosových sítí (Kapitola III). Toto patření má také vytvořit nezávislé řídicí struktury určené pro vodíkovou soustavu (Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí, ENNOH). Nařízení i Směrnice nicméně pravidla pro oddělení na úrovni přepravy oslabují výjimkami včetně některých nejasností ohledně rozdělení vodíkových sítí na přepravní a distribuční (např. čl. 56 Nařízení). 
  • Rozdělení na vodíkové přepravní a distribuční sítě bylo zakotveno jako princip plánování sítí. Toto rozdělení kopíruje současný systému plynárenské infrastruktury. Je však otázkou, zda taková úprava bude fungovat pro trh s vodíkem, neboť v řadě případů bude vodík sice přepravován vodíkovody, ale na menší vzdálenosti v rámci lokálních či regionálních ostrovů. Nařízení ani směrnice se zatím nevyjadřují k tomu, jaké přesně teritoriální parametry musejí mít tzv. přepravní a tzv. distribuční sítě.  
  • Nařízení definuje nízkouhlíkový vodík a nízkouhlíkové plyny (čl. 2, odst. 1, č. 49 a 50), ale definice je zůstává obecná a nechává jak členské státy, tak firmy v nejistotě a čekání na budoucí úpravu. Ta by měla být předložena do konce roku 2024 v podobě Delegovaného aktu Komise. 
  • Nařízení povoluje blending vodíku s fosilním plynem a Směrnice stanovuje jeho hlavní pravidla. 
  • Směrnice stanoví povinnost provozovatelů distribučních soustav zemního plynu plánovat vyřazení nevyužívaných plynárenských sítí z provozu tak, aby nevyužité plynovody mohly být upraveny pro přepravu vodíku (článek 52b). 
  • Směrnice zakotvuje přednostní využívání vodíku v případech, kdy je možno si vybrat mezi více plyny; toto je zakotveno jako obecná horizontální zásada (114. bod odůvodnění, článek 1, články 3 až 5a; v části „potenciál snižování emisí skleníkových plynů“) a jako zvláštní prvek, který je třeba zohlednit při plánování sítí na úrovni přenosu /článek 51/). 

V souvislosti se vstupem plynárenského balíčku v platnost připravuje HYTEP podrobnější analýzu jeho dopadů na český vodíkový ekosystém. 

Odkaz na finální znění nařízení: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ:L_202401789 

Odkaz na finální znění směrnice: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ:L_202401788  

Zdroj obrázku: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20221220-3