V únoru 2024 zveřejnila německá spolková vláda, že dosáhla dohody o nové spolkové strategii na výstavbu elektráren. Strategii by měla v létě schválit vláda. Dokument má již nyní podporu všech relevantních ministerstev. Podle nové strategie plánuje Německo vybudovat několik nových plynových elektráren v režimu „H2-ready“. Pro Berlín není výstavba H2-ready elektráren novinkou; firma EnBW dokončila nedávno tři H2-ready plynové elektrárny (Stuttgart-Münster, Albach/Deizisau a Heilbronn).
Strategie předpokládá, že v krátkodobém horizontu budou vypsána výběrová řízení na nové plynové elektrárny, a to o výkonu až 4 x 2,5 GW. Mělo by se jednat o plynové elektrárny připravené k přechodu na spalování obnovitelného vodíku. K samotnému přechodu má dojít v letech 2035 až 2040. Datum konverze bude stanoveno nejpozději v roce 2032. Všechny nové H2-ready plynové elektrárny mají být umístěny v lokalitách s vysokým podílem OZE. Výstavba bude mj. financována z Fondu pro klima a transformaci.
Podle spolkové vlády je hlavním cílem nové strategie vytvořit podmínky pro to, aby se v budoucnu mohla vyrábět ocel a cement s využitím obnovitelného vodíku a aby byl zajištěn dostatek elektřiny všude a všech obdobích roku, zejména když nelze nasadit solární a větrné zdroje. Cílem rychlého výběrového řízení je včas nastartovat expanzi vodíkového hospodářství. Podle spolkové vlády budou vodíkové elektrárny fungovat i jako pohotovostní zdroj pro hodiny s vysokou spotřebou.
Strategie na výstavbu elektráren je v souladu s německým klimatickým cílem „dosažení klimatické neutrality do roku 2045“ (cíl EU je klimatická neutralita do roku 2050). Strategie byla zveřejněna ve chvíli, kdy Spolkové ministerstvo hospodářství pracuje na nových plánech a koncepcích potřebných pro budoucí trh s elektřinou a na plánech dalšího budování a posilování přenosové sítě tak, aby odpovídala budoucímu nárůstu spotřeby elektřiny.
Po zveřejnění spolkové strategie na výstavbu elektráren se ozvaly první kritické hlasy. Ty upozorňují, že Německo bude potřebovat daleko větší výkon elektráren, než je stanoveno v nové strategii. Podle německých plánů by měly být do roku 2030 odstaveny všechny uhelné elektrárny. Pokud k tomu dojde, tak Německo bude potřebovat zajistit novými kapacitami přibližně 25 GW. Výběrové řízení má však být pouze na celkem 10 GW elektrárenských kapacit.
Kritici také připomínají, že vláda se zatím nevyjádřila k vypsání zvláštních dotací pro jižní Německo, kde jsou podmínky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie výrazně horší než v severní části země. Bez dotační složky nebudou nabídky pro výstavbu v jižních spolkových zemích konkurenceschopné. Výstavba H2-ready elektráren na severu Německa by sice byla ekonomicky racionálnější, ale kapacita přenosové sítě zatím neumožňuje přenášet elektřinu za severu země na jih v dostatečné kapacitě. Postoje, argumenty a výpočty ohledně ceny výroby obnovitelného vodíku v jižních spolkových německých státech jsou z pohledu Česka zajímavé, neboť klimaticky i geograficky se tyto země nacházejí v podobné situaci jako Česko a pro ČR tedy mohou být např. bavorské výpočty nákladů na výrobu obnovitelného vodíku či na jeho dodávky ze severu Německa informačně cenné.
Zdroj:
Spolková vláda (www.bundesregierung.de/breg-de/aktuelles/kraftwerksstrategie-2257868)
Spolková vláda, plán rozvoje vodíkových technologií (www.bundesregierung.de/breg-de/schwerpunkte/klimaschutz/wasserstoff-technologie-1732248)
Spolkové ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu (www.bmwk.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2024/02/20240205-einigung-zur-kraftwerksstrategie.html)