Když agentura BloombergNEF už v září 2022 informovala o tom, že čínské alkalické elektrolyzéry se prodávají za 1/3 ceny elektrolyzérů vyrobených v EU či severní Americe, nejednomu evropskému politikovi zatrnulo. Tato situace totiž naznačuje, že by se v případě elektrolyzérů mohla opakovat situace, která nastala u baterií pro elektromobily a fotovoltaických panelů. V případě obou technologií byla Čína schopná nastavit tak nízké ceny, že dnes na trhu dominuje.
Už v září roku 2022 informovala agentura BloombergNEF, že čínské elektrolyzéry, tedy kompletní systémy, nikoliv jen samotné svazky, se v Číně prodávají za 1/3 ceny oproti západním. Značnou výhodou byla dle zprávy levnější pracovní síla, velká míra automatizace a robotizace, a především silné lokální dodavatelské řetězce s komponenty, které jsou nezbytné pro výstavbu elektrolytických systémů. Od září roku 2022 se toho ale hodně změnilo, zejména tedy fakt, že projekty blížící se finálnímu investičnímu rozhodnutí u nás i ve světě začaly konečně poodkrývat opravdové ceny, za které je možné elektrolytickou výrobu vodíku realizovat. Zatímco některé odhady ještě v roce 2021 tvrdily, že cena za kW alkalického elektrolyzéru, tedy kompletního systému včetně BOP (Balance of Plant), výkonové řídicí elektroniky, předčištění vody a dočištění vodíku, vychází okolo 1200 € za kW, v roce 2024 je všechno jinak. Podle interního šetření platformy HYTEP, a novějších studií ze zahraničí, se cena spíše blíží 3000 € za kW (pro elektrolyzéry o desítkách MW). Je nutné zmínit, že cena 3000 € za kW je vztažena na projekty v ČR, které počítají zejména s PEM elektrolyzéry, alkalické jsou, vzhledem k technologickým aspektům (bez drahých kovů jako je platina či iridium), levnější, rozdíl v ceně ale přesto není poloviční a cena se horkotěžko u alkalických dostane pod 2000 € za kW.
Přibližně na konci června upoutal pozornost na sociální síti LinkedIn ale i médií Jens Schmidt, technologický ředitel společnosti TES H2, se svým příspěvkem: ‚‚Is the race over for Western Electrolyzer Producers?‘‘ Schmidt v něm argumentuje osobní cestou po Číně, kde se setkal s řadou čínských výrobců elektrolyzérů osobně (firmy jako Longi či SinoHy) a zhodnotil jejich výrobní procesy a nabízené produkty. Schmidt tvrdí, že největší výhodou čínských výrobců je automatizace výroby a fakt, že nabízejí celé systémy předpřipravené k instalaci a v modulární podobě. To je dle Schmidtových slov hlavní důvod, proč původní odhady cen z roku 2021 nebyly adekvátní; každý elektrolyzér byl doposud vybudován jako state of the art. Těžko lze snížit cenu zařízení, které je jedinečné. Své o tomto ví jaderné elektrárny. Největší výhodou čínských výrobců je dle Schmidtových slov ale fakt, že v Číně již fungují robustní dodavatelské řetězce komponent pro systémy elektrolyzérů.
A jak je na tom Evropa?
Evropa měla ještě v roce 2023 elektrolytickou výrobní kapacitu přibližně 3,9 GW ročně, což dle zprávy Hydrogen Europe Clean Hydrogen Monitor znamená přibližně 27 % tržního podílu celosvětově. Čína se na trhu podílela z 34 % celkovou výrobní kapacitou 4,9 GW. Aby podpořila evropské výrobce elektrolyzérů, vydala Komise strategii Net Zero Industry Act, která má za cíl podpořit kromě elektrolyzérů i lokální výrobu palivových článků, baterií nebo tepelných čerpadel. Výrobci elektrolyzérů nad rámec této strategie volají po dlouhodobé průmyslové strategii a podpoře proti čínským výrobcům, a to naposledy v dopisu adresovaném Ursule von der Leyen z 2. července 2024. Argumentují nerovným tržním prostředím, kdy řada výrobců z Číny dostává například bezúročné půjčky od čínského státu. Navrhují například zavedení povinnosti využívat jen evropské komponenty v elektrolyzérech pro projekty, které získají finanční podporu prostřednictvím Evropské vodíkové banky.
HYTEP se stal jedním ze signatářů otevřeného dopisu iniciovaném Francé Hydrogéne společně s 12 dalšími evropskými asociacemi k zavedení povinných kritérií v otázce využití evropských elektrolyzérů pro projekty hlásící se do Evropské vodíkové banky. Vzhledem k tomu, že má Evropská vodíková banka jako jediné hodnotící kritérium cenu, je vhodné zavést takový systém, který narovná podmínky pro realizaci investičně nejlevnější projektů využívajících jen čínskou technologii v porovnání s dalšími projekty, které chtějí využít elektrolyzéry ‚‚Made in Europe‘‘.
Zda se podaří udržet byznys s výrobou elektrolyzérů v Evropě, je nejasné. Pokud se ale evropským výrobcům nepodaří vyrábět levnější elektrolyzéry, nemohou do budoucna čínským výrobcům konkurovat a evropská výroba v této oblasti během několika let odumře. Odpovědí však nemůže být dlouhodobý protekcionismus, bylo by vhodnější, aby evropští výrobci elektrolyzérů našli takové cesty, kterými sníží cenu své produkce. O tom, zda elektrolyzéry budou následovat scénář úpadku solárního průmyslu v Evropě, rozhodne již tato dekáda.
Zdroje:
https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7216379695968235520/
https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7210228497347178496/
https://hydrogeneurope.eu/wp-content/uploads/2023/10/Clean_Hydrogen_Monitor_11-2023_DIGITAL.pdf
https://about.bnef.com/blog/1h-2024-hydrogen-market-outlook-targets-meet-reality/
Zdroj obrázku: