Evropská komise vydala 8. 7. 2025 finální verzi pravidel výroby nízkouhlíkových paliv. Oproti verzi z dubna 2025 došlo k pozitivním změnám, které udělají výrobu nízkouhlíkového vodíku flexibilnější. Evropský parlament a Rada EU teď mají dva měsíce na to akt v přenesené pravomoci přijmout nebo odmítnout.

Dubnový draft pravidel pro výrobu nízkouhlíkových paliv byl předmětem řady kontroverzí. Evropská komise se totiž oproti verzi z veřejné konzultace z podzimu 2024 rozhodla řadu pravidel výrazně zpřísnit či některá pravidla udělala více nepřehlednými. Zejména zpřísnila emisní limity pro úniky či přepravu metanu, nejasně ukotvila výrobu nízkouhlíkového vodíku pyro/termo/plazmalýzou či zavedla možnost počítat emisní stopu elektřiny z elektrizační soustavy v hodinových intervalech.

Finální draft přichází s řadou změn a vysvětlení:

• Snížení základních hodnot pro emisní hodnotu metanu z 8,4 g CO₂ na MJ na 4,9 g CO₂ na MJ ale s dovětkem, že v případě využití zemního plynu z LNG je nutné emise z přepravy a úniků započítat. – Tato změna alespoň otevírá možnost využít lepší hodnoty tam, kde LNG není primárním zdrojem zemního plynu.
• Zrušeno navýšení 40 % emisí zemního plynu v momentě, kdy budou k dispozici data vycházející z metodologie nařízení o únicích metanu. – Pozitivní změna.
• Umožnění využít biopaliva či bioplyn k procesům výroby vodíku (například při SMR k výrobě procesního tepla) k snížení emisí výroby nízkouhlíkového vodíku – V případě výroby vodíku pomocí SMR z bioplynu stále dochází k výrobě biopaliva, nikoliv nízkouhlíkového vodíku.
• Koncové emise musí i nadále být započítány, to znamená že v případě pyro/termo/plazmalýzy metanu nelze pevný uhlík odpočítat z emisní stopy výroby vodíku pokud není chemicky navázán do nějakého produktu či trvale uskladněn. – Stále platí, že list produktů, do kterých lze pevný uhlík inkorporovat vypracovává DG CLIMA, je škoda, že výrobci nemohou emise uložené do pevného uhlíku automaticky odečíst.
• Změny (aktualizace tabulky) v energetických mixech států, nově například celkem 4 země mají nižší emise elektrizační soustavy pod úrovni 18 g CO₂/MJ, tudíž je možné v nich nemuset plnit kritérium adicionality podle DA k RFNBO. Česko má dle Komise nově emisní stopu elektřiny na úrovni 127,6 g CO₂ na 1 MJ. Slovensko jen 60,9 g CO₂ na 1 MJ.
• Komise se zavázala spustit do konce června 2026 veřejnou konzultaci k pravidlům pro výrobu nízkouhlíkového vodíku pomocí nízkouhlíkové (jaderné) elektřiny.

Co v textu i nadále chybí, a co jsme požadovali?

• Grandfathering pro emise projektů po dobu minimálně deseti let od spuštění projektu.
• Aby nebyly v budoucnu zohledněny emise z úniků vodíku (minimálně v rámci grandfatheringu pro projekty realizované k určitému datu) kvůli předvídatelnosti investic.
• Volná alokace emisí k produktům s určitými omezeními i nadále není možná, alokace je proporční.

Nová verze aktu v přenesené pravomoci přináší pár požadovaných změn, byť i nadále není zcela v souladu s požadavky platformy i České republiky. V příštích týdnech lze očekávat živou debatu mezi Komisí, Parlamentem a Radou ohledné výsledné podoby tohoto nařízení, zda bude schváleno zjistíme až za 2 měsíce. Přesto je načasování vydání aktu příhodné, protože unijní instituce, zejména Evropský parlament má standardně mezi červencem a srpnem oficiální pauzu.

Zdroj: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_1743

Zdroj obrázku: Shutterstock