Na konci dubna schválil Evropský parlament Nařízení o průmyslu pro čisté nulové emise (NZIA, Net-zero Industry Act), na konci května by se měli sejít ministři členských zemí EU a NZIA schválit. NZIA doplňuje skupinu norem, které vznikají v rámci Průmyslového plánu obsaženého v Zelené dohodě pro Evropu. Stručně lze říct, že cílem NZIA je zajistit, aby ekologická transformace nebyla ohrožena strategickými závislostmi. Přečtěte si, co můžeme od NZIA očekávat.
Nařízení o průmyslu pro čisté nulové emise reaguje mj. na americký Inflation reduction act a doplňuje Nařízení o kritických surovinách, které vstoupilo v platnost již v roce 2023. NZIA se zaměřuje na technologie, které přispějí ke snižování emisí uhlíku (viz obrázek níže) a umožňují přechod na čistou energii. Cílem je, aby se celková evropská výrobní kapacita strategických klimaticky neutrálních technologií do roku 2030 přiblížila nebo dosáhla alespoň 40 % ročních potřeb členských států EU. Posílení výrobní kapacity EU by mělo urychlit pokrok při plnění klimatických a energetických cílů, které si EU stanovila pro dosažení do roku 2030, resp. 2050. NZIA by také měla pomoci snížit závislost EU na dovozech zařízení a technologií pro nulové emise z Číny, posílit konkurenceschopnost průmyslu EU, vytvořit nová pracovní místa a podpořit úsilí o dosažení energetické nezávislosti. NZIA má zjednodušit regulační rámec pro výrobu těchto technologií. Text Nařízení přináší také definici některých zásadních pojmů, např. „bezemisní technologie“, „technologie pro obnovitelné zdroje“ a „udržitelná alternativní paliva“. Hovoří také o nutnosti rozvinout vzdělávání v oblasti zelených technologií.
Seznam strategických bezemisních technologií obsahuje příloha X NZIA. V oblasti vodíkových technologií příloha Nařízení zmiňuje elektrolyzéry, palivové články a tzv. ostatní vodíkové technologie. Z pohledu rozvoje vodíkového hospodářství v EU je řada témat v NZIA otevřená. V oblasti vodíku se jedná mj. o vyjasnění některých definic. Jak jsme uvedli výše, tak v příloze X NZIA je uvedeno, že do strategických technologií patří i „ostatní vodíkové technologie“. Ty však nejsou dále uvedeny ani rámcově specifikovány. Do „ostatních vodíkových technologií“ tak může spadat nesčetné množství strategických prvků nezbytných pro různé aspekty vodíkových aplikací, jako je např. skladování či přeprava. Další nejasnosti vnáší i odkaz na „technologie RFNBO“ v příloze X; není zřejmé, zda by technologie RFNBO měly být začleněny do oddílu spolu s „ostatními vodíkovými technologiemi“, nebo zda by měly být v rámci zastřešujícího rámce samostatně klasifikovány. Z uvedeného je zřejmé, že NZIA bude vyžadovat, aby Evropská komise připravila doplňující prováděcí legislativu.
Více informací na EU industrial policy - Consilium (europa.eu)
Zdroj úvodního obrázku: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=1587&furtherNews=yes&newsId=10534
Zdroj obrázku klíčové technologie: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal/green-deal-industrial-plan/net-zero-industry-act_cs