Na začátku října vydala IEA další globální analýzu vývoje vodíkového trhu, která již tradičně vychází pod názvem Global Hydrogen Review (GHR). Tato analýza mapuje meziroční změny na světovém vodíkovém trhu i vývoj na regionálních vodíkových trzích, věnuje pozornost milníkům vodíkového vývoje v oblastech jako je průmyslové využití, doprava, energetika či vytápění a chlazení budov. Zpráva se zaměřuje především na obnovitelný a nízkouhlíkový vodík, které ve většině statistik (jako již v předchozích letech) spojuje do jednoho balíku označovaného společně jako „low-carbon hydrogen“. Letošní GHR má více než 250 stránek. Jaké jsou podle GHR trendy na vodíkovém trhu a jaké jsou prognózy IEA pro další vývoj vodíkových aplikací?

Letošní GHR vystihuje název jedné z kapitol „Více projektů a více konečných investičních rozhodnutí, ale přetrvávají komplikace“. Analýza ve všech segmentech, které zkoumá – výroba vodíku, jeho spotřeba, vodíkové aplikace, vodíkové technologie, patenty a přeprava a obchod s vodíkem –, konstatuje, že prakticky v každém regionu můžeme pozorovat růst zájmu o využití vodíku. V některých regionech je tento růst markantnější (Čína, Blízký východ), jinde je růst pozvolný (EU), nicméně prakticky v žádném regionu nedošlo meziročně k poklesu zájmu či investic do vodíkového hospodářství. IEA uvádí, že poptávka po nízkouhlíkovém vodíku (LCH) meziročně vzrostla o 10 %. Na tomto vzestupu se podílí vedle LCH také obnovitelný vodík. Podle zpráva dosáhla v roce 2023 instalovaná kapacita vodních elektrolyzérů 1,4 GW, což je téměř dvojnásobek instalované kapacity na konci roku 2022. Poptávka se nadále soustředí na rafinérský a chemický sektor, kde ale stále jednoznačně převažuje využití fosilního vodíku.

IEA uvádí, že i když podle všech ukazatelů poptávka po vodíku i jeho spotřeba roste, růstová trajektorie je nižší, než očekávání z let 2021 a 2022, a je pomalejší, než by vyžadovalo plnění klimatických cílů, tak jak byly deklarovány různými státy či mezinárodními organizacemi. GHR také zmiňuje, že v některých sektorech se objevují protichůdné trendy; např. v mobilitě, kdy těžiště vodíkové mobility se z osobní dopravy přesouvá k dopravě nákladní. Zpráva také konstatuje, že v některých segmentech se využití vodíku víceméně nerozvíjí – vytápění a chlazení budov či mezisezonní skladování energie. Naopak růst zájmu o LCH a obnovitelný vodík panuje v segmentech jako je výroba paliv pro námořní dopravu, zpracování železa a oceli a výroba průmyslových hnojiv. 

Za nejrychleji rostoucí vodíkový trh analýza považuje Čínu. Ta je dnes světovým lídrem vodíkových technologií a největším výrobcem i spotřebitelem obnovitelného vodíku, a to prakticky ve všech segmentech ekonomiky. GHR uvádí, že polovina výdajů na projekty elektrolýzy připadaly v roce 2023 na Čínu (na Evropu třetina). Zpráva také zmiňuje, že Čína je v současnosti jedním z mála trhů, který je schopen vyrobit obnovitelný vodík za cenu nižší než 3 eura na kilogram. Dalšími jsou Argentina a Chile. 

Otázku ceny obnovitelného vodíku řeší letošní GHR jen okrajově. Předchozí vydání počítala, stejně jako další odhady uznávaných aktérů jako PwC, Hydrogen Council či IRENA, s poklesem nákladů na výrobu obnovitelného i LCH vodíku. Letošní GHR je v otázce ceny nadále optimistická, ale vyhýbá se přesné zmínce o tom, kam se podle IEA bude cena vyvíjet. Konstatuje, že „budoucí náklady budou záviset na mnoha faktorech, například na vývoji technologií a na tempu jejich zavádění“. Právě otázka cenového vývoje je dnes předmětem mnoha debat. Po vlně optimistických predikcí ohledně poklesu ceny vodíku se v posledních měsících objevují opatrnější závěry (Světová banka, Guidehouse, Evropský účetní dvůr, Hydrogen Council či Business Consulting Group). Ty indikují, že pokles ceny je a bude zpomalen faktory, jako je inflace či málo předvídatelná poptávka. IEA v této souvislosti opakuje, že státy by měly přijmout podpůrná opatření cílící na podporu rozvoje poptávky. Tam, kde taková opatření vznikla, by mělo dojít k jejich praktickému uplatnění (jmenovitě je uvedena EU či Indie).

GHR jako každoročně zmiňuje desítky uzavřených či plánovaných kontraktů a vodíkových projektů. Mezi nejvýznamnější vodíkové události roku 2024 IEA řadí:

• AM Green převzala FID pro projekt elektrolýzy o výkonu 1,3 GW (Indie), který je schopen vyrábět přibližně 1 Mt čpavku ročně pro výrobu dusíkatých hnojiv. Tento projekt byl certifikován společností CertifHy jako vyhovující legislativním podmínkám EU pro RFNBO.
• Shanghai Electric - Taonan Wind Power with Biomass for Green Methanol (Čína) zahájil výstavbu svého závodu na výrobu 250 kt metanolu ročně pomocí elektrolytického vodíku.
• Projekt Hy4Chem-EI (Německo) zahajuje výstavbu projektu elektrolýzy o výkonu 54 MW s odhadovanou výrobní kapacitou přibližně 8 kt ročně pro chemický průmysl.
• V květnu 2024 byl zahájen provoz projektu zeleného hnojiva společnosti Yara v Porsgrunnu v Herøya (Norsko), který využívá elektrolyzér 24 MW k výrobě vodíku pro použití při výrobě čpavku.
• Projekt Oshivela (Namibie) se začal stavět koncem roku 2023 (elektrolyzér 12 MW) a jeho uvedení do provozu se očekává do konce roku 2024. Jedná se o jeden z prvních afrických projektů zaměřených na využití vodíku s nízkými emisemi, který překročil rámec studie proveditelnosti.
• Závod Hygenco JSL byl otevřen počátkem roku 2024 a je prvním indickým ocelářským závodem využívajícím vodík z elektrolýzy a obnovitelnou elektřinu pro proces žíhání.

Pokud hodnotíme celkové vyznění a závěry GHR, jedná se o dokument předkládající realistická hodnocení světového vývoje v oblasti výroby a spotřeby nízkouhlíkového i obnovitelného vodíku. Na rozdíl od postojů Evropské komise a některých členských států EU ale IEA zdůrazňuje roli LCH pro nastartování vodíkové ekonomiky a uvádí, že LCH je v mnoha zemích zatím jedinou myslitelnou cestou pro rozvoj vodíkové poptávky při udržení konkurenceschopnosti průmyslu. Z pohledu ČR je tento postoj vítaný, je však otázkou, zda a do jaké míry mohou závěry IEA ovlivnit unijní legislativu a politiku, která bez výhrad preferuje obnovitelný vodík.   

Zdroj: https://www.iea.org/reports/global-hydrogen-review-2024